Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Výdaje za inkluzi každým rokem rostou. Nejvíce peněz stojí asistenti pedagoga, kterých je už třicet tisíc. Ministerstvo školství chce proto změnou vyhlášky jejich počty regulovat.
Příliš mnoho asistentů pedagoga, obrovské výdaje, které se každý rok zvyšují. Ministerstvu školství s financováním inkluzivního molochu dochází dech. Ukazuje se, že společné vzdělávání všech dětí bez ohledu na handicapy či sociální znevýhodnění v Česku dosáhlo stupně, na který už začínají být veřejné finance krátké.
Nový ministr školství Vladimír Balaš (STAN) hledá cestu, jak z toho ven. Žádné dostupné řešení se neobejde bez problémů. Pokud se nic nezmění, musí ministerstvo počítat s tím, že výdaje za inkluzi nadále porostou. V takovém případě bude muset začít hledat rezervy uvnitř sebe sama. Jenže kde peníze vzít, aniž by jinde chyběly? Pokud se však přistoupí k redukci společného vzdělávání, lze očekávat velké protesty neziskového sektoru i části rodičů, kteří si přejí, aby se jejich děti i přes handicap mohly plnohodnotně vzdělávat s „běžnými“ dětmi.
Společné vzdělávání, ačkoli jde o společensky a mezi odborníky převážně podporovanou podobu výuky, stojí velké peníze. Oproti odhadované miliardě korun ročně je to nakonec sedminásobek. Jenže zatímco ze začátku jsme se mohli opřít o miliardy korun z evropských fondů, nyní již jdou kompletní náklady na vrub státního rozpočtu.
Že výdaje na inkluzi nejsou dlouhodobě udržitelné, zjistil již Robert Plaga, ministr školství za ANO v letech 2017 až 2021. „Jeden z prvních úkolů je provést finanční a věcnou revizi inkluze. Situace není dobrá,“ řekl Plaga po svém jmenování. Během funkčního období se mu to ale až na několik spíše parametrických změn nepovedlo. Koncem roku 2020 navrhl omezit využívání asistentů u některých druhů handicapů, i od tohoto záměru ale po kritice odborníků ustoupil.
Naposledy téma oživil prezident Miloš Zeman, který na konci června vyzval při jmenování ministra Vladimíra Balaše k „zastavení tohoto hloupého experimentu“. Ministr později sdělil, že principiálně proti inkluzi není, ale je nutné se na ni podívat i z pohledu hospodáře. Mluvčí resortu školství Aneta Lednová následně informovala o tom, že ministerstvo nyní chystá novelizaci vyhlášky. „Nově by každá škola měla mít nárok na financování úvazků asistenta pedagoga podle počtu tříd a jejich průměrné naplněnosti. Tento požadavek pedagogického terénu přinese jak snížení administrativní zátěže škol a školských poradenských zařízení, tak stabilitu a profesionalitu asistentů pedagoga,“ uvedla.
Z ministerstva již unikl pracovní materiál s detaily, jak by „parametrizace“ měla vypadat. Podle něj by na pět tříd školy připadalo 0,5 úvazku asistenta pedagoga. V samotných školách by ale takový „parametr“ byl vážným zásahem do provozu. „Úvazek 0,5 čítá dvacet hodin práce, kdy je počítáno s osmnácti takzvanými přímými hodinami a dvěma nepřímými. Ve výsledku by to tedy bylo 3,5 hodiny týdně v jedné třídě. To je prostě směšné,“ uvedla speciální pedagožka Jana Karvaiová ze ZŠ Česká Skalice.
Ministerstvo však tvrdí, že plánované změny nakonec přinesou užitek. „Cílem je systémová podpora inkluzivního vzdělávání ve všech školách. Slibujeme si od ní snížení administrativní zátěže škol i poraden, což bude mít pozitivní vliv například na zkrácení čekacích lhůt na vyšetření v poradnách. Dále dojde k posílení kompetence ředitele školy, který bude mít větší vliv na konkrétní umístění asistentů, bude mít možnost rychle a flexibilně reagovat,“ napsal týdeníku Hrot Ondřej Macura, vedoucí oddělení vztahů s veřejností ministerstva.
Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, jejíž představitelé byli v roce 2016 u zavedení inkluze, už vyzvala ministerstvo školství k odložení změn. „Obáváme se, že plánované zásadní snížení počtu asistentů pedagoga není s ohledem na současnou situaci ve školách vhodným řešením. Školy jsou aktuálně velmi zatíženy následky pandemie covidu-19 a uzavření škol. Učitelé poukazují na výrazný nárůst počtu žáků s obtížemi v oblasti vzdělávání i duševního zdraví. Asistenti pedagoga ve třídách aktuálně pomáhají širokému spektru žáků včetně žáků ukrajinských, přestože u některých nejsou evidováni jako podpůrné opatření,“ napsala neziskovka v otevřeném dopise ministrovi.
Samotné parametrizaci se prý ale citovaní odborníci nebrání. „Chystanou změnu systému financování asistentů pedagoga je třeba odložit na vhodnější dobu a věnovat dostatečný prostor transparentní a otevřené diskusi o její výsledné podobě,“ píše se v dopise.
Kdy začne novela vyhlášky platit, není jasné. Vše záleží na ministru Balašovi. Ten ještě chce o konkrétních změnách a podobě „parametru“ jednat s týmem svých poradců. Až následně sdělí podrobnosti.
