Studenti pražské Unicorn University se přes švýcarský urychlovač částic CERN dostali k projektům v amerických laboratořích.
V laboratořích Berkeley, spadajících pod proslulou kalifornskou univerzitu, pracují vědci s uhlíkovými vlákny – citlivým materiálem, jehož cena za kilogram se pohybuje v řádech tisíců dolarů. Vlákna je přitom potřeba skladovat při teplotách minus 40 stupňů Celsia a životnost nepřesahuje sedm dní. Pak ztratí své původní parametry a není možné je dále upotřebit. Funkční systém evidence nakládání s nimi má tedy pro laboratoř zcela zásadní roli a potenciál značných úspor tím, že předejde zbytečnému plýtvání.
A právě na takovém projektu se aktuálně podílejí Petr Kubový a Marek Zbořil, dva studenti magisterského programu pražské soukromé Unicorn University spadající do IT impéria miliardáře Vladimíra Kováře. „Řešíme například, s jakou technologií mohou jít do mrazáku. Tím, že je tam minus 40 stupňů, tak tam běžný telefon pro čtení QR kódů nefunguje,“ nastiňuje Zbořil kalifornské výzvy, jaké musí s kolegou z Prahy na dálku řešit.
Digitální dvojče podzemního Atlasu
Cesta Unicorn University do USA přitom vedla přes Švýcarsko. V laboratořích, které se chlubí třeba dvanácti laureáty Nobelových cen, vyrábějí z uhlíkových vláken i komponenty pro obří podzemní urychlovač částic CERN. Ten aktuálně prochází vylepšením na vyšší výkon. Úpravy se týkají i detektorů sledujících, co se uvnitř urychlovače děje, včetně toho největšího z nich s názvem Atlas.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot