fyzika

Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Příběh o tom, jak jedna chyba v překladu změnila význam Newtonova zákona setrvačnosti

Před necelými třemi sty lety popsal Isaac Newton v díle Principia své tři slavné pohybové zákony a položil tím základy klasické mechaniky. Vědci od té doby jejich znění nijak nerozporovali, vždyť vše do sebe zapadalo. Co když se však něco podstatného ztratilo v překladu?

Nobelovu cenu za mír dostala vězněná Íránka Narges Mohammadíová

Mohammadíová strávila značnou část svého dospělého života za mřížemi. Celkem třináctkrát byla zatčena, pětkrát odsouzena a v současné době si odpykává dvanáctiletý trest v teheránské věznici Evín.

Oppenheimer nebyl jediný. Kdo všechno se pokoušel vyvinout jadernou bombu?

Konstruktér americké atomové bomby, „filmový“ Robert Oppenheimer, je slavný, své „Oppenheimery“ ale měly i jiné země

Oppenheimer a zbylí členové klubu „ničitelů světů“. Američané nebyli jediní

Konstruktéra americké atomové bomby, „filmového“ Roberta Oppenheimera, zná celý svět. Své „Oppenheimery“ ale mělo i Německo, Japonsko a Sovětský svaz.

Naše panely budou účinnější, bude to takové fotovoltaické ferrari, říká fyzik Martin Ledinský

Tým Martina Ledinského z Fyzikálního ústavu Akademie věd se podílí na vývoji fotovoltaických panelů nové generace, které mají pomoci snížit evropskou závislost na čínských solárních článcích