Zpětně se to nejeví jako příliš dobrá investice. Mahmut Taşkiran, provozovatel jedné z prodejen německého družstevního potravinového řetězce Edeka, chtěl přitom jen ochránit zákazníky i personál před zákeřným koronavirem. Termokameru měřicí tělesnou teplotu před vstupem do obchodu v Saarbrückenu však raději sundal už po pár týdnech. Přimělo ho k tomu šetření úřadů dohlížejících na ochranu osobních dat a nejspíš i fakt, že zákazníci dobře míněné opatření nepřijali zrovna nadšeně.

Instalace termokamer a poskytování veškerých služeb spojených s jejich provozem je přitom považováno za jedno z odvětví, které z krize vzejde nejvíce posíleno. Podle prvních odhadů odborného serveru IPVM vystřelí globální obrat tří dominantních hráčů minimálně na miliardu dolarů prakticky z nuly.

Není divu, že šanci větří i mnoho tuzemských firem včetně třeba holdingu Synot miliardáře Ivo Valenty. Případ ze Saarbrückenu nicméně ukazuje, že bezkontaktní superteploměry skrývají i mnohá úskalí.

Kamera chrání mozek firmy

Čára namalovaná na podlaze kancelářské budovy velí každému příchozímu se na chvíli zastavit a na pár sekund zahledět do objektivu kamery vedle pečlivě uzavřených dveří. Na blízkém monitoru se objeví váš vlastní obličej, prostor mezi vrchním okrajem roušky a vlasy zasvítí teplými odstíny od žluté přes oranžovou až po červenou podle toho, jak moc je která část tváře zahřátá. Po chvíli se rozzáří i zelené číslo 36,5. Až teprve teď je možné vstoupit.

Za dveřmi se nachází centrální dohledové centrum bezpečnostní agentury Securitas, která zde na pražských Vinohradech sídlí. V době, kdy svět sužuje zákeřná nemoc, by pro ni zavlečení nákazy do firemního mozku znamenalo katastrofu. Proto Securitas vstup dovybavila termokamerou čínského výrobce Axis.

„Monitorujeme odtud všechny objekty a kamerové systémy. Bezpečnost našeho nejkritičtějšího uzlu jsme zabezpečili tak, že každý z našich zaměstnanců vcházející dovnitř prochází měřením teploty,“ vysvětluje technologický manažer firmy Jan Huml.

Pokud by se na obrazovce neobjevila zelená číslovka, ale hodnota nad limitem nastaveným na 37,5 stupně Celsia, systém napojený na dohledové centrum by zalarmoval operátory uvnitř, případně dveře rovnou zablokoval. „Máme tak stoprocentní jistotu, že se dovnitř nedostanou zaměstnanci se zvýšenou tělesnou teplotou,“ dodává Huml.

Pro Securitas však nejde jen o zabezpečení vlastního strategického prostoru. Bezpečnostní firma nabízí kamery měřicí tělesnou teplotu, jejich instalaci a provoz i svým klientům. A počítá, že takových nebude málo. „Poptávka je enormní a přichází ze všech sektorů, z výroby, obchodu i administrativních budov,“ pochvaluje si Huml.

Amazon zahýbal burzou

Termokamery byly až doposud záležitostí některých specializovaných pracovišť nebo letišť. Nutnost změřit rychle a bezkontaktně teplotu pokud možno co největšímu množství lidí prakticky v kterémkoliv veřejném prostoru světa trh ze dne na den úplně překopala.

Podle IPVM prakticky všichni relevantní výrobci hlásí růst poptávky ve stovkách procent a nejvyšší prodeje v historii. Výroba jede na maximum, a přesto se na dodávku technologií čeká týdny až měsíce. „Pokud do republiky dorazí třeba sedmnáct kamer, tak byly prodány ještě dřív, než odešly z výroby. Rozhodně to není tak, že byste přišel do skladu a někdo vám je prodal,“ potvrzuje Huml.

Záměr vybavit své sklady termokamerami oznámil například Amazon, třetí největší firma světa podle žebříčku poradenské společnosti PwC, která provozuje celkem 185 logistických center. Aniž by Jeff Bezos jakkoliv naznačil, od koho kamery plánuje koupit, pouhé oznámení vedlo k posílení akcií lídra odvětví, společnosti FLIR, o 14 procent.

Hodnotu trhu lze sice kvůli překotnému vývoji jen těžko předjímat, podle IPVM však letošní tržby trojice největších výrobců, FLIR, Dahua a Hikvision, hravě překonají miliardu dolarů. Hodnota celého trhu sledovací videotechniky se přitom odhaduje na 15 miliard až 20 miliard dolarů. Pouhá dvacetina z toho se může zdát málo, je však potřeba brát v úvahu, že celé odvětví bylo zatím jen okrajovou záležitostí.

Cena za nejjednodušší kameru plus software se pohybuje zhruba na 120 tisících korunách. Srovnejme to s personálními náklady na zaměstnance měřícího sedm dní v týdnu 24 hodin denně procházejícím teplotu, přidejme chybující lidský faktor a riziko nakažení. Takto aktuálně počítá mnoho firem i úřadů a mnohým z nich z rovnice vychází příznivý výsledek.

Stát nakoupil raději v Číně

V posledních týdnech tak bylo hodně slyšet i o mladé české firmě Workswell, za kterou stojí trojice třicátníků Adam Švestka, Jan Kovář a Jan Sova. „Poptávka po termokamerách pro skenování teploty lidí byla v podstatě nulová. S nákazou covid-19 ale vzrostla.

Řekl bych, že oproti standardu mohla být poptávka deseti- až patnáctinásobná,“ popisuje Švestka.

Workswell má v branži pověst absolutní technologické špičky, v posledních týdnech instaloval termokamery například do závodu farmaceutického výrobce Zentiva. Jinak však sází spíše na zahraniční zákazníky a v Česku realizuje asi jen deset procent obratu. Důkazem je nedávná objednávka ministerstva zdravotnictví, které kamery na ochranu tuzemských nemocnic nakoupilo raději v Číně, navíc je vydávalo za švýcarský produkt.

To Workswell poměrně ostře kritizoval, a jako zajímavější se mu tak jeví privátní sektor. „Více než nemocnice se o to zajímají spíše podniky, které potřebují scanning při vstupu, aby do výroby nechodili nemocní lidé,“ vysvětluje Švestka.

Naopak ve spolupráci s nemocnicemi věří miliardář a hlava hazardního a hotelového impéria Synot Ivo Valenta. Pod Synot spadá i bezpečnostní služba Gan, do jejíž nabídky patří právě i termokamery. „Některým nemocnicím jsme nabídli kamery zdarma na měsíc na odzkoušení a pak formou výhodného pronájmu, pokud by v tom chtěly pokračovat,“ říká týdeníku Hrot Valenta.

O důvěře holdingu v potenciál nového trhu vypovídá i fakt, že Gan ještě v březnu spustila nový web zaměřený na termokamery. „Poptávka je široká a reakce jsou velmi pozitivní, v Česku i na Slovensku máme zrealizováno několik prodejů,“ pochvaluje si miliardář.

Po boomu může přijít propad

Firmy z oboru nepřekvapivě věří v udržení zájmu o technologii už proto, že chytré kamery toho dovedou mnohem více než měřit teplotu. Technologicky vyspělejší systémy umějí třeba počítat lidi vstupující a odcházející z objektu, případně i rozlišovat mezi pohlavími, tato data shromažďovat a vyhodnocovat. Ty nejchytřejší zvládnou dokonce odhadnout náladu procházejících. Není těžké uhádnout, že například pro provozovatele obchodních center jde o technologii velmi lákavou.

Jak ovšem ukazuje případ ze Saarbrückenu, stejně lákavá už nemusí připadat zákazníkovi, případně ochráncům osobních údajů. GDPR bude jistě téma, které branží bude ještě hodně hýbat. Zároveň lze očekávat, že prvotní nadšení některých zájemců brzy opadne poté, co odezní i největší nápor čínské chřipky. V době ekonomického propadu mnoho firem jistě nebude disponovat zbytnými prostředky na investice. Zvlášť na takové, o jejichž smysluplnosti vyjadřují pochybnosti i některé zdravotnické organizace.

I proto zůstávají analytici z IVPM, co se týče dlouhodobější výhledů, poměrně opatrní a upozorňují, že po týdnech enormního boomu může následovat další, pozvolnější růst. Nebo také poměrně rychlý propad na původní hodnoty. „Poptávka byla enormní, ale už padá,“ potvrzuje Švestka.