Warren Buffett plánuje po smrti přenechat 99,5 procenta svého majetku charitě

Legendární investor a předseda správní rady společnosti Berkshire Hathaway Warren Buffett se dále připravuje na to, že jeho majetek připadne potřebným. Čtyřiadevadesátiletý Buffett plánuje po své smrti přenechat 99,5 procenta svého zbývajícího majetku charitativnímu fondu, který budou spravovat jeho dcera a dva synové, uvedla agentura Reuters. Časopis Forbes v pátek odhadl hodnotu Buffettova majetku na 149,7 miliardy USD (3,6 bilionu Kč).

Legendární investor a předseda správní rady společnosti Berkshire Hathaway Warren Buffett se dále připravuje na to, že jeho majetek připadne potřebným. Čtyřiadevadesátiletý Buffett plánuje po své smrti přenechat 99,5 procenta svého zbývajícího majetku charitativnímu fondu, který budou spravovat jeho dcera a dva synové, uvedla agentura Reuters. Časopis Forbes v pátek odhadl hodnotu Buffettova majetku na 149,7 miliardy USD (3,6 bilionu Kč).

Celý článek
0

Česká filharmonie zahraje v Carnegie Hall. Proděláme na tom, ale vyplatí se to, říká její šéf Mareček

Česká filharmonie, nejvýznamnější tuzemský orchestr s půlmiliardovým rozpočtem, odehraje na začátku prosince tři koncerty v New Yorku, v patrně nejprestižnějším koncertním domě světa – Carnegie Hall. Jak ale říká její generální ředitel David Mareček, na takovém turné i přesto prodělá.

Česká filharmonie, nejvýznamnější tuzemský orchestr s půlmiliardovým rozpočtem, odehraje na začátku prosince tři koncerty v New Yorku, v patrně nejprestižnějším koncertním domě světa – Carnegie Hall. Jak ale říká její generální ředitel David Mareček, na takovém turné i přesto prodělá.

Celý článek
0

Konec německého mýtu? Volkswagenu láme vaz historicky zakořeněné toxické řízení

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Celý článek
0

Právo pronajímat versus právo vyspat se

Pronajímatelé Airbnb bytů budou muset mnohem víc dohlížet na své hosty. Soud totiž připustil, že jim sousedé mohou bezohledné podnikání zakázat.

Ještě před několika lety vyvolávalo slovní spojení „sdílená ekonomika" u mnoha lidí nekritické nadšení. Ne vlastnit, ale užívat, znělo heslo budoucnosti. S postupem času se nicméně z většiny projektů zaměřených na sdílení bytů, aut nebo třeba koloběžek vyklubal běžný byznys. Od klasického pronájmu se lišil jen v detailech a ve využití moderních technologií. Nadšení mnoha lidí tváří v tvář zkušenostem z praxe ochladlo.

Stejný osud potkal i jednu z prvních a nejúspěšnějších platforem sdílené ekonomiky Airbnb. Z původní ideje spočívající v pronajmutí volného pokoje nebo třeba celého bytu během dovolené se vyklubal důmyslný systém krátkodobých pronájmů, který na nový level posunuli investoři. Ti začali kupovat byty v centrech světových metropolí za jediným účelem – krátkodobého ubytování pro turisty. Výnosy jsou až několikanásobné oproti běžnému pronajímání na delší dobu.

Také v Praze se z platformy Airbnb stalo kontroverzní téma. Na jedné straně stojí zastánci volného trhu bez zbytečných regulací, kteří obhajují právo majitelů nakládat se svou nemovitostí dle uvážení, a to včetně pronájmu turistům na pár nocí. Na druhé straně jsou kritici, kteří Airbnb a podobným platformám přisuzují podíl na vylidňování centra Prahy, růstu cen nájemního bydlení a obtěžování ostatních obyvatel domů s Airbnb byty.

O regulaci, která by Airbnb vrátila původního „hippie" ducha, se diskutovalo dlouho a nepříliš úspěšně. Pak ale přišla pandemie, z Prahy zmizeli turisté a problém se vyřešil sám. Samozřejmě jen dočasně. S návratem turistů ožijí i stovky hotelových bytů v centru Prahy.

Investorům však tento týden k dočasnému „vypnutí" Airbnb přibyla ještě jedna starost. Společenství vlastníků jednotek v jednom z domů v historickém centru hlavního města vyhrálo soud o to, jestli může jednomu z majitelů pronajímání bytu turistům zakázat. Až dosud se přitom mělo za to, že takový zákaz justice neposvětí. Jde tedy o poměrně zásadní průlom, byť je verdikt zatím nepravomocný a bude o něm rozhodovat ještě vrchní soud.

Městský soud v Praze se nicméně vyjádřil jasně: svoboda majitele bytu v jeho využívání majetku k pronájmu končí tam, kde začíná svoboda ostatních obyvatel domu klidně se vyspat bez hluku alkoholových mejdanů, hrkajících koleček kufrů nebo znečištěných chodeb a poškozeného vybavení společných prostor.

Průběh právního souboje ale zároveň naznačuje, že rozsudek nebude pro Airbnb představovat existenční riziko. Zbavit se nechtěného „hoteliéra" totiž nebude možné jen tak pro nic za nic. I vítězné SVJ muselo detailně dokazovat, jakým způsobem hosté v jejich domě klidné soužití narušovali a jak obtěžovali a znepříjemňovali ostatním sousedům život. Paušální zákaz bez pádného důvodu by s největší pravděpodobností neprošel.

Airbnb tak z Prahy nezmizí. Zároveň ale dal soud majitelům bytů sousedících s Airbnb „hotelem" velmi účinný bič na investory, kteří stížnosti na své hlučné a nepořádné hosty doposud bohorovně přecházeli a odmítali řešit. Nyní budou muset na svou nemovitost a ubytované turisty dohlížet daleko pečlivěji. Pokud je neuhlídají, budou totiž riskovat, že o svůj výnosný Airbnb byznys přijdou.