Chemikálie z obalů kontaminují potraviny i naše těla. Znepokojivé, říkají vědci

Vědci odhalili několik tisíc druhů chemikálií, které se z obalů uvolňují do potravin a následně se ukládají v lidském těle. „Je znepokojivé, že u obrovské většiny z nich vůbec nevíme, jaký mají dopad na naše zdraví,“ upozorňují vědci.

Vědci odhalili několik tisíc druhů chemikálií, které se z obalů uvolňují do potravin a následně se ukládají v lidském těle. „Je znepokojivé, že u obrovské většiny z nich vůbec nevíme, jaký mají dopad na naše zdraví,“ upozorňují vědci.

Celý článek
0

První na světě. Haag zakáže reklamy, které souvisejí s fosilními palivy

Aktivisté prý byli ve svém boji proti fosilním palivům inspirováni zákazy tabákové reklamy.

Aktivisté prý byli ve svém boji proti fosilním palivům inspirováni zákazy tabákové reklamy.

Celý článek
0

Elektrárna, kde se odehrála nejhorší jaderná havárie v USA, jde znovu do provozu. Kvůli Microsoftu

Nikdy předtím nebyla americká jaderná elektrárna po vyřazení znovu uvedena do provozu a nikdy předtím nebyl veškerý výkon jedné komerční jaderné elektrárny přidělen jedinému zákazníkovi.

Nikdy předtím nebyla americká jaderná elektrárna po vyřazení znovu uvedena do provozu a nikdy předtím nebyl veškerý výkon jedné komerční jaderné elektrárny přidělen jedinému zákazníkovi.

Celý článek
0

Pozor, had. Miliony lidí trpí trvalými následky po uštknutí

Hadí uštknutí jsou v Indii zásadním zdravotním a ekonomickým faktorem. Dlouhodobými následky trpí tři miliony lidí, kteří uštknutí přežili.

Pozor, had. Miliony lidí trpí trvalými následky po uštknutí
ilustrační foto | Shutterstock.com

Světová zdravotnická organizace (WHO) nedávno zveřejnila globální statistiky hadích uštknutí. Ročně podle jejího odhadu hadi uštknou 4,5 až 5,4 milionu lidí a 81 až 138 tisíc z nich zemře. Čísla to jsou vcelku očekávaná, byť o něco vyšší než předchozí odhady. S mnohem zajímavějšími čísly ovšem paralelně přišel Institute for Health Metrics and Evaluation (IHME) v Seattlu, který se pokusil vůbec poprvé odhadnout, kolik lidí přeživších otravu trpí v Indii – tedy v zemi se zdaleka největším počtem hadích uštknutí na světě – trvalými či dlouhodobými následky. 

Indové podle IHME přicházejí každoročně o tři miliony let „zdraví a produktivity“, což se týká především lidí, kteří sice hadí uštknutí přežili (52 tisíc Indů hadi každý rok zahubí), ale utrpěli kvůli němu amputaci, mají poškozené ledviny či devastující zjizvení tkání. To by pro představu ve zhruba 130krát méně lidnaté České republice znamenalo, že přibližně 23 tisíc osob je permanentně vyřazeno z běžného života. 

Velká hadí čtyřka

Podle vyjádření Nicka Robertse z IHME pro prestižní vědecký časopis Nature jsou hadí uštknutí stále podceňována, a „nezkoumají se proto se stejnou pečlivostí jako řada jiných (tropických) nemocí“. Ostatně WHO už v roce 2017 označila uštknutí za zanedbávanou tropickou chorobu a loni vyhlásila iniciativu, která by měla do roku 2030 snížit na polovinu počet úmrtí a postižení, která hadi způsobují. Podle Robertse jde však o „ambiciózní“ plán, protože například v Indii klesá počet úmrtí jen velmi pomalu: „Zatím nejsme na dobré cestě.“

Indie je hadími uštknutími proslulá už celá staletí. Nežijí v ní sice ti úplně nejjedovatější suchozemští hadi – tento pochybný primát patří díky taipanovi a pakobře východní Austrálii –, ovšem 60 ze tří stovek indických hadů je prudce jedovatých; navíc Indie patří k zemím s nejvyšší populační hustotou na světě. Tradičně se udává, že naprostou většinu vážných otrav a úmrtí způsobuje v Indii tzv. velká čtyřka (Big Four) hadů, kteří s oblibou vyhledávají kvůli lovu krys a potkanů blízkost lidských obydlí. Jde o bungara modravého, zmiji řetízkovou, zmiji paví a kobru indickou (brejlovce).