Před pár lety vědci vysvětlili, proč mají zebry pruhy. Údajně kvůli tomu, že matou mouchy tse-tse a jiný bodavý hmyz, čímž zebry chrání před ztrátou krve a nemocemi. Nyní biologové, vedení odborníky ze Zoologického institutu Čínské akademie věd, tvrdí, že přišli na to, proč se pandy velké s takovou náruživostí válejí v koňském trusu.
Vysvětlení je překvapivé – koňský hnůj obsahuje látky, které zřejmě chrání pandy před chladem, respektive před pocitem chladu. Tvrdí to studie, již nedávno zveřejnil prestižní vědecký časopis PNAS (studie je zamčená, podrobnou referenci o ní lze nicméně nalézt na webu jiného prestižního vědeckého časopisu Science).
Zvyk pand žijících v rezervaci Fo-pching (Foping) potírat si obličej a krk koňským trusem a pak si v něm vyválet celé tělo je známý už dlouho. Zatím ho však nikdo nedovedl vysvětlit. Čínští vědci nejdřív analyzovali 38 případů pandích „hnojních lázní“ natočených infrakamerou. Zjistili přitom, že pandy koňský trus vyhledávají především v chladném počasí (na rozdíl od většiny ostatních medvědů pandy neupadají do zimního spánku), když teploty klesnou pod 15 stupňů.
Zájem pand se zároveň soustřeďuje na čerstvý trus, mladší než 10 dní, který obsahuje látky BCP (beta-karyofylen) a BCPO (beta-karyofylen oxid). Poté biologové tyto látky přidali do části sena v pekingské zoo a pozorovali, že pandy preferovaly právě toto seno a někdy si jím prý „frotýrovaly“ celé tělo.
Obzvláště otužilé myši
Další pokusy ale na přísně chráněných pandách provádět nemohli, a tak experimenty musely pokračovat na myších. Vymáchali je proto ve zředěném roztoku BCP/BCPO a pozorovali, že to zvýšilo jejich toleranci vůči chladu – myši jevily více ochoty chodit po studených površích a netulily se k sobě při nízkých teplotách.
Následovalo zjištění, že látky BCP/BCPO blokují v myších buňkách receptory chladu. Dodejme, že stejné termoregulační receptory sdílí celá řada zvířat včetně tučňáků, slonů a také nás lidí (což skýtá jistou naději, že by koňský hnůj mohl mít podobné mrazuvzdorné účinky i v našem případě).
Nejde samozřejmě o přímý důkaz, který by bez pochybností vysvětloval toto zvláštní pandí chování, ovšem – jak říkají právníci – řetězec nepřímých důkazů to je. Zdaleka ne všichni biologové však se závěry studie souhlasí. Například Malcolm Kennedy z University of Glasgow řekl časopisu Science, že podle jeho názoru mají pandy tendenci vyválet se „v čemkoli, co jim připadá neobvyklé či zajímavé“, přičemž ostře zavánějící koňský hnůj tuto definici nepochybně splňuje.
Má pravdu i v tom, že „chemický svetr“ pandy nezahřívá, pouze potlačuje pocit chladu a jejich chování může být z tohoto pohledu „potenciálně sebevražedné“.
Na druhou stranu nejde o nic nerozumnější chování než si dát proti mrazu panáka kořalky.
