Hlavní analytik Hrotu Mirek Zámečník vzpomíná, jak Češi „dovolenkovali“ dříve a kolik je to ve srovnání s dneškem stálo
Hlavní analytik Hrotu Mirek Zámečník vzpomíná, jak Češi „dovolenkovali“ dříve a kolik je to ve srovnání s dneškem stálo
Třetinky vypadají stylověji, říkají někteří mladí Češi. O půllitry už zájem nemají, jsou prý příliš velké. Některé pivovary i obchodní řetězce je vyslyšely.
Třetinky vypadají stylověji, říkají někteří mladí Češi. O půllitry už zájem nemají, jsou prý příliš velké. Některé pivovary i obchodní řetězce je vyslyšely.
Mladí lidé preferují nalezení letní brigády v administrativě, gastronomii či turistickém ruchu nebo u činností, které jsou všeobecně fyzicky méně namáhavé
Mladí lidé preferují nalezení letní brigády v administrativě, gastronomii či turistickém ruchu nebo u činností, které jsou všeobecně fyzicky méně namáhavé
Česko má devadesátý druh savce – bělozubku tmavou. Drobný hmyzožravec pochází původně z Afriky a jeho šíření na sever pravděpodobně souvisí s klimatickými změnami a globálním oteplováním. Odborníci varují, že malé zvířátko může vytlačovat původní druhy.
Vědci ze dvou ústavů Akademie věd – Ústavu biologie obratlovců a Ústavu živočišné fyziologie a genetiky – objevili bělozubku tmavou náhodu, a to během terénního výzkumu zaměřeného na úplně jiný druh: myš domácí. Překvapení to ale pro ně nebylo, její příchod očekávali.
„Bělozubka tmavá je drobný hmyzožravec původem ze severní Afriky, nicméně v jižní Evropě, ve Španělsku a Francii se vyskytuje již několik tisíc let. V poslední době se objevovaly zprávy, že doputovala například do Švýcarska nebo se díky člověku dostala až do Irska a Velké Británie. Pohyb směrem na sever byl patrný a její příchod až k nám se dal předvídat,“ řekla Joëlle Goüy de Bellocq, vedoucí vědecká pracovnice týmu z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, který bělozubku objevil.
Během intenzivního dvoutýdenního terénního výzkumu se vědcům podařilo chytit a pomocí DNA určit čtrnáct jedinců bělozubky tmavé, kteří pocházejí z pěti různých oblastí v Karlovarském kraji. Kdy přesně do České republiky bělozubka tmavá dorazila, není jasné, experti ovšem odhadují, že to muselo být v posledních několika letech. Pro vědce představuje významný krok pro výzkum biodiverzity a pochopení vlivu klimatických změn na migraci druhů.
Dosud v české přírodě žilo celkem sedm druhů rejskovitých, z toho dva druhy bělozubek: bělobřichá a šedá. Co pro tyto drobné hmyzožravce bude znamenat příchod jejich poněkud větší sestřenice, ve vědcích vzbuzuje obavy.
„Ze sousedních zemí víme, že se tato bělozubka chová poměrně agresivně a postupně vytlačuje ostatní, menší druhy bělozubek a rejsků,“ poznamenala Alena Fornůsková z Ústavu biologie obratlovců.
Jestli se tento trend projeví také v českém prostředí, by mohl ukázat společný tříletý projekt Ústavu biologie obratlovců a Muzea Karlovy Vary. Jeho cílem bude hlavně monitoring výskytu bělozubky tmavé a sledování vzájemného soužití s původními druhy rejsků a bělozubek.
