Poučení u sousedů. Jak dopadl německý experiment s levnými jízdenkami?

Lidé mohli cestovat běžnými regionálními vlaky, autobusy nebo metrem za devět eur měsíčně.

Vzápětí po skončení programu se rozpoutala debata, zda celá akce stála za to a jaké byly její efekty. Po jeho pokračování volali kromě samotných cestujících především ekologové. Ti spočítali, že díky slevám lidé omezili cestování autem a ušetřili prý 1,8 milionu tun na emisích CO2. Zhruba stejný objem vyprodukuje 350 tisíc německých domácností za celý rok.

Proti byli především lidé, kteří hledí na ekonomickou stránku věci, a to včetně německého ministra financí Christiana Lindnera. Státní kasu totiž program vyšel zhruba na 2,5 miliardy eur. A především – zdaleka ne všichni cestující slevy využili jen k přesednutí z auta do vlaku. Stejně jako u všech dotovaných služeb se projevilo také nadužívání a plýtvání, kvůli kterému byly vlaky přeplněné celé léto.

Nečekaný dopad levného jízdného: pankáči obsadili ostrov německých boháčů

Jízdné za devět eur přilákalo o víkendu na severomořský ostrov Sylt ne úplně obvyklou skupinu návštěvníků. Zhruba 150 pankáčů si objednávalo pivo přes Amazon. 

Jízdné za devět eur přilákalo o víkendu na severomořský ostrov Sylt ne úplně obvyklou skupinu návštěvníků. Zhruba 150 pankáčů si objednávalo pivo přes Amazon. 

Nejlépe to dokázal jeden z cestovatelů, který se na tiskové konferenci ministra Lindnera zeptal, proč je proti pokračování slev. Prý si díky nim užil léto a nacestoval za tři měsíce 11,5 tisíce kilometrů. Bezelstnost tazatele šokovala i samotného ministra. „Vy jste nacestoval 11,5 tisíce kilometrů za 27 eur? To prostě není udržitelné,“ zněla jeho odpověď.

Pro ekonomy to ovšem překvapení může být jen stěží: přesně před podobnými vykuky, kteří budou slevy využívat nadoraz, varovali už na jaře, kdy se program na jízdné za hubičku připravoval.