Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Zbytečný strach z covidu v MHD. Riziko nákazy je jako v autě

Riziko nákazy coronavirem v hromadné dopravě není vyšší než v případě používání automobilu. Takový je závěr německé studie, jež srovnávala skupinu lidí, kteří dojíždějí za prací vlakem nebo autobusem, s těmi, kteří používají auto.

Zbytečný strach z covidu v MHD. Riziko nákazy je jako v autě
ilustrační foto | Shutterstock.com

Strach z cestování hromadnou dopravou není v době pandemie čínské chřipky na místě. I když většina zemí omezovala jízdu v autobusech a vlacích, a naopak doporučovala jezdit autem do práce, pokud člověk nosí roušku a dodržuje rozestupy, riziko nákazy je minimální.

Dospěla k tomu studie uznávané společnosti Charité Research Organisation, kterou si objednali němečtí poskytovatelé veřejné dopravy v řadě spolkových zemích jako je Bavorsko, Bádensko-Württembersko, Hesensko, Severní Porýní-Vestfálsko nebo Dolní Sasko. 

Deník Süddeutsche Zeitung dodal, že se jedná o první německou epidemiologickou studii, jež se rizikem nákazy v hromadné dopravě zaobírá. Už od loňského listopadu vláda nicméně doporučuje, aby se Němci zbytečným cestám autobusem nebo vlakem vyhnuli.

Počet nakažených ve sledované skupině dojíždějících za prací vlakem a autobusem během čtyř týdnů běhěm února a března byl o něco menší než u těch, kteří jezdili do práce autem, na motocyklu nebo na kole. Při sledování používání různých druhů dopravy nebyly zjištěny významnější rozdíly v počtu nově nakažených covidem. Výzkumníci ale zdůraznili, že v autobusech i vlacích musejí být zachovány rozestupy, nošení roušek a také zajištěna ventilace vzduchu. 

V době, kdy se studie konala, už byla v Německu přítomna nakažlivější britská mutace viru. Účastnilo se jí téměř sedm stovek lidí v okolí Frankfurtu nad Mohanem ve věku 16 až 65 let. I když byla skupina poměrně malá, cílem bylo v reálných podmínkách zjistit, zda používání hromadné dopravy zvyšuje riziko nákazy. K ničemu takovému ale nedošlo. 

Za celou dobu se nakazilo jen 26 účastníků. Dvanáct z nich bylo ze skupiny, kteří využívali hromadnou dopravu, čtrnáct jezdilo autem, na kole nebo na motorce. Dobrovolníci byli testováni na začátku a konci experimentu pomocí PCR testů. Dojíždění do práce nebo do školy trvalo mezi 15 až 30 minutami v každém směru. Studie nezkoumala, kde se lidé nakazili. Pravděpodobně to bylo na pracovišti nebo doma, kde se zdržovali podstatně delší dobu. 

Nebojte se autobusů

Ministryně dopravy města Brémy Maike Schaeferová výsledek vnímá jako důkaz „o skutečném riziku“ používání autobusů a vlaků v době pandemické situace. K tomu ale pomohla i nižší obsazenost dopravních prostředků, která byla zhruba poloviční než před šířením covidu. 

Jednotlivé spolkové německé vlády mají zájem na tom, aby se Němci přestali obávat používat hromadnou dopravu. Jde také o nemalé finanční prostředky, které německé regiony dávají na veřejnou dopravu, navíc dopravní společnosti čelí vysokým finančním ztrátám kvůli propadu obsazenosti.

Odborníci na výzkum dopravy se obávají, že pandemie a omezení, jež trvají více než rok, se v dlouhodobém horizontu projeví na chování lidí. Profesor plánování dopravních systémů Kai Nagel z Technické univerzity Berlín tvrdí, že se řada lidí do vlaku nebo autobusu už nevrátí z obavy, že budou muset cestovat pohromadě s velkým množství lidí. 

Stále více lidí také přestává pracovat z domova a začíná do práce dojíždět. V březnu alespoň částečně pracovalo z domu 32 procent německých zaměstnanců. Potenciál pro home office je ale značně vyšší, Ifo Institut jej odhadl až na 56 procent zaměstnanců. Právě práce z domova může podle Olivera Falcka z mnichovského institutu výrazně zpomalit šíření koronaviru.