Konec německého mýtu? Volkswagenu láme vaz historicky zakořeněné toxické řízení

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Celý článek
0

Závislosti na lithiu z Číny se jen tak nezbavíme, přesun řetězce na Západ není rentabilní

Vybudování dodavatelského řetězce pro produkci lithia v Severní Americe a Evropě v takovém rozsahu, aby bylo možné obejít Čínu, je v současné době z ekonomického hlediska nereálné. Alespoň to tvrdí společnost Albemarle, největší světový producent lithia.

Vybudování dodavatelského řetězce pro produkci lithia v Severní Americe a Evropě v takovém rozsahu, aby bylo možné obejít Čínu, je v současné době z ekonomického hlediska nereálné. Alespoň to tvrdí společnost Albemarle, největší světový producent lithia.

Celý článek
0

Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Poučeni krizí. Vláda couvá z výprodeje strategických kovů

Měď, nikl či hliník zůstanou doma. Vláda už nechce vyprodat veškeré krizové zásoby.

Poučeni krizí. Vláda couvá z výprodeje strategických kovů
Předseda SSHR Pavel Švagr | Martin Pinkas

Státní výprodej strategických kovů se odkládá. Plán, který představilo před několika měsíci ministerstvo průmyslu a který měl přinést do státního rozpočtu stovky milionů korun, skončil kvůli koronavirové krizi. Oficiálně se k prodeji ještě může vláda vrátit, reálné to ale není.

Propad cen

Zprávu o pozastavení plánu potvrdilo týdeníku Hrot ministerstvo průmyslu. Rezort financí tak musí počítat pro letošní rok s výpadkem 600 milionů korun, které měla první fáze prodeje kovů ze skladů Státní správy hmotných rezerv přinést.

Právě penězi ministerstvo průmyslu zastavení plánu odůvodňuje. „Z důvodu pandemie koronaviru došlo k propadu světových cen většiny neželezných kovů a při odprodeji by nemohla být dodržena zásada dobrého hospodáře,“ řekla mluvčí úřadu Štěpánka Filipová. Vláda se podle ministerstva může časem k nápadu vrátit, ovšem prý poučena nynějšími zkušenostmi.

Právě fakt, že se chce Česko zbavit ve dvou vlnách veškerých zásob strategických kovů, vzbudil vloni vlnu nesouhlasu. Podle ministerstva průmyslu bylo držení mědi, niklu či hliníku zbytečné a stát se měl orientovat na jiné kovy, třeba lithium. Peníze, letos 600 milionů a příští rok 1,6 miliardy, ale neměly plynout Správě hmotných rezerv na jejich nákup, nýbrž přímo do státního rozpočtu.

Experti poté upozorňovali, že kovy jsou vyčleněny pro nouzový stav a je z nich možné vyrábět například náboje nebo zásobovat přerušené dodávky těžkému průmyslu. Celkem jde o 1600 kamionů surovin. Proti prodeji byli kromě opozice i koaliční poslanci, například Petr Dolínek z ČSSD, krok byl však výhradně v rukou vlády.

Babiš se diví

Státní správa hmotných rezerv drží strategické zásoby pro krizové stavy, ve skladech má i roušky a respirátory. Jak se při nástupu koronavirové epidemie ukázalo, byl jich nedostatek. Hlasitě se tomu podivoval i premiér Andrej Babiš, jenže je to právě vláda a její ministři, kdo rozhoduje, čeho kolik nakoupit.

Předseda Správy Pavel Švagr poté přiznal, že na situaci v minulosti upozorňoval, ale nebyl vyslyšen. Správa také nemá dostatek potravin pro nouzové stavy. Před krizí upozorňovala, že nedisponuje ani potřebným množstvím ropných zásob.