Česko zažívá startupový boom. Jak ale zabránit odlivu inovativních společností do zahraničí?

„Hlavní problém stále vidím v digitalizaci státní správy. Stát nejenže nedokáže zjednodušit procesy, ale ani neposkytuje firmám potřebná data, která by mohla výrazně urychlit jejich růst,“ říká partner Deloitte Jiří Sauer.

„Hlavní problém stále vidím v digitalizaci státní správy. Stát nejenže nedokáže zjednodušit procesy, ale ani neposkytuje firmám potřebná data, která by mohla výrazně urychlit jejich růst,“ říká partner Deloitte Jiří Sauer.

Celý článek
0

Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Poučeni krizí. Vláda couvá z výprodeje strategických kovů

Měď, nikl či hliník zůstanou doma. Vláda už nechce vyprodat veškeré krizové zásoby.

Poučeni krizí. Vláda couvá z výprodeje strategických kovů
Předseda SSHR Pavel Švagr | Martin Pinkas

Státní výprodej strategických kovů se odkládá. Plán, který představilo před několika měsíci ministerstvo průmyslu a který měl přinést do státního rozpočtu stovky milionů korun, skončil kvůli koronavirové krizi. Oficiálně se k prodeji ještě může vláda vrátit, reálné to ale není.

Propad cen

Zprávu o pozastavení plánu potvrdilo týdeníku Hrot ministerstvo průmyslu. Rezort financí tak musí počítat pro letošní rok s výpadkem 600 milionů korun, které měla první fáze prodeje kovů ze skladů Státní správy hmotných rezerv přinést.

Právě penězi ministerstvo průmyslu zastavení plánu odůvodňuje. „Z důvodu pandemie koronaviru došlo k propadu světových cen většiny neželezných kovů a při odprodeji by nemohla být dodržena zásada dobrého hospodáře,“ řekla mluvčí úřadu Štěpánka Filipová. Vláda se podle ministerstva může časem k nápadu vrátit, ovšem prý poučena nynějšími zkušenostmi.

Právě fakt, že se chce Česko zbavit ve dvou vlnách veškerých zásob strategických kovů, vzbudil vloni vlnu nesouhlasu. Podle ministerstva průmyslu bylo držení mědi, niklu či hliníku zbytečné a stát se měl orientovat na jiné kovy, třeba lithium. Peníze, letos 600 milionů a příští rok 1,6 miliardy, ale neměly plynout Správě hmotných rezerv na jejich nákup, nýbrž přímo do státního rozpočtu.

Experti poté upozorňovali, že kovy jsou vyčleněny pro nouzový stav a je z nich možné vyrábět například náboje nebo zásobovat přerušené dodávky těžkému průmyslu. Celkem jde o 1600 kamionů surovin. Proti prodeji byli kromě opozice i koaliční poslanci, například Petr Dolínek z ČSSD, krok byl však výhradně v rukou vlády.

Babiš se diví

Státní správa hmotných rezerv drží strategické zásoby pro krizové stavy, ve skladech má i roušky a respirátory. Jak se při nástupu koronavirové epidemie ukázalo, byl jich nedostatek. Hlasitě se tomu podivoval i premiér Andrej Babiš, jenže je to právě vláda a její ministři, kdo rozhoduje, čeho kolik nakoupit.

Předseda Správy Pavel Švagr poté přiznal, že na situaci v minulosti upozorňoval, ale nebyl vyslyšen. Správa také nemá dostatek potravin pro nouzové stavy. Před krizí upozorňovala, že nedisponuje ani potřebným množstvím ropných zásob.