Alfou a omegou všech veřejných debat o připravovaném národním parku Křivoklátsko je tamní unikátní příroda. Spor se vede o to, jestli je zapotřebí nejvyšší stupeň ochrany, nebo postačí současná chráněná krajinná oblast (CHKO). Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) v souladu s programovým prohlášením vlády zahájila na Křivoklátsku proces vyhlášení nového národního parku. Tvrdí, že unikátní komplex lesů díky specificky utvářené krajině nemá v celé republice obdoby. „Právě proto si zaslouží nejvyšší stupeň ochrany velkoplošného území,“ říká Hubáčková.

Tamní lesníci, myslivci, ale především starostové oponují, že současná ochrana unikátní přírody podél Berounky je dostačující. „V současné době funguje Křivoklátsko jako chráněná krajinná oblast se všemi aspekty velkoplošné ochrany, které k tomuto statusu patří. Dle názoru zdejších starostů jde o odpovídající kategorii ochrany přírody, neboť Křivoklátsko včetně své jádrové oblasti je území kulturní a hospodářské krajiny,“ uvádějí starostové ve společném prohlášení poté, co se je nedávno ministryně Hubáčková při své osobní návštěvě Křivoklátska pokusila dostat na svou stranu.

O čem se ale už při plánech na nový národní park ve veřejných diskusích prakticky nemluví, jsou peníze. Hraje se zde totiž o desítky milionů korun. Křivoklátsko je už od dávných dob vyhledávaným loveckým revírem a také se tu těží dřevo. Podle některých ochránců přírody jsou právě zisky z honiteb a prodeje dřeva důvodem, proč se státní podnik Lesy ČR a mnozí myslivci dlouhé roky stavějí proti novému parku. Pokud by byl totiž vyhlášen, právo myslivosti i těžba dřeva by přešly na novou správu národního parku.

Pronajaté honitby

Vlivný státní podnik Lesy ČR patřil dlouhé roky k největším odpůrcům plánovaného národního parku Křivoklátsko. Před lety se ochotně přihlásil k myšlence zřídit v této přírodně cenné lokalitě první (a jediný) český lesnický park Křivoklátsko, který byl protiakcí právě proti navrhovanému národnímu parku. Lesy ČR se dlouhodobě mohly opřít o své nadřízené ministerstvo zemědělství, které s vyhlášením parku v okolí Berounky také nesouhlasilo.

„V souladu se stanoviskem ministerstva zemědělství máme za to, že území Křivoklátska je naprosto dostatečně zabezpečeno současnými režimy ochrany přírody a není zde nutné vyhlašovat národní park,“ tvrdily Lesy dlouhé roky. Jenže současná vládní koalice si záměr posunout Křivoklátsko z CHKO na národní park napsala do programového prohlášení, takže se musela upravit i rétorika Lesů. „Jestli k tomu dojde, budeme rozhodnutí akceptovat,“ říká mluvčí podniku Eva Jouklová.

Ještě stručnější byla odpověď na otázky, které se týkaly loveckého byznysu: kolik honiteb Lesy na území plánovaného národního parku provozují, kolik jich pronajímají, jaký je roční výnos z pronájmu nebo kolik zaplatí lovec za odstřel konkrétní trofejové zvěře. Vyjádření Lesů ČR? „Na další dotazy k honitbám a tak dále můžeme odpovědět, až bude záměr zřetelněji definován.“

Konkrétnější byl lesník, myslivec, předseda Pobočného spolku České lesnické společnosti Křivoklát a dlouholetý odpůrce národního parku Miroslav Pecha. „V současné době je na území navrženého národního parku několik honiteb, z toho jsou dvě v režii Lesů České republiky, jedna v režii Vojenských lesů a statků a devět pronajatých. Částmi do území národního parku zasahuje pět společenstevních honiteb, kde hospodaří myslivecká sdružení,“ napsal Pecha v podzimním vydání časopisu Myslivost.

„Tržby za myslivost včetně pronájmu honiteb přesahují na území spadajícím do navrženého národního parku jen u Lesů ČR téměř osm milionů korun za rok,“ dodal Pecha, podle něhož nájemci dotují honitby z vlastních prostředků.

Byznys naruby?

Pecha v článku navíc ostře kritizoval plán na vznik národního parku, protože by se tím vytvořilo ohromné korupční prostředí. Připomíná, že se i v národním parku musí zvěř lovit, aby se nepřemnožila. Část odstřelí pracovníci parku, na zbytek se podle Pechy zvou lovečtí hosté.

„Právo zvát hosta má ministr životního prostředí, ředitel parku a možná ještě někteří další úředníci. Praxe je dnes taková, že si hosty zvou z řad svých kamarádů a známých i ostatní pracovníci parků. Nikdo za to nic neplatí. Naopak, za odlov dostane zaplaceno personál,“ napsal Pecha. Například za jelena evropského to je prý tisíc korun, za divočáka pětistovka. Stejně vysoké jsou podle něho i odměny za trofejový kus ulovený loveckým hostem, které dostává doprovod.

foto Profimedia.cz

„A kdo asi jsou hosté, kterým se dostává těchto výsad a za jejichž doprovod se vyplácejí tak vysoké odměny? Za dobrého jelena vám někdo ochotně opraví auto, přidá na dovolenou, vymění kotel u topení nebo kyčelní kloub. I v národních parcích se pracovníkům ministerstva životního prostředí rozdávají povolenky na trofejovou zvěř za různé odměny nebo k životnímu jubileu. Zatím museli hosté z Prahy vyjíždět do Krkonoš nebo na Šumavu, teď by to měli podstatně blíže,“ píše Pecha, podle něhož se miliony korun začnou místo do státního rozpočtu přesouvat do šedé ekonomiky parku, což označil za byznys naruby.

Ministerstvo životního prostředí se proti Pechovým tvrzením ostře ohradilo a označilo je za „nepodložená, zavádějící a v mnoha ohledech zcela nepravdivá“. Dodalo, že právo myslivosti se na území všech národních parků vykonává v souladu s platnými zákony a dalšími předpisy. A vyzvalo Pechu, ať příslušným dozorovým orgánům předloží důkazy, pokud nějaké má. „Důrazně se ohrazujeme proti šíření ničím nepodložených tvrzení, která bez jakéhokoli doložení poškozují dobré jméno ministerstva životního prostředí i jednotlivých správ národních parků,“ dodalo ministerstvo.

Prodej dřeva

Na Křivoklátsku ale nejde pouze o myslivost, honitby a trofejovou zvěř, ale také o prodej dřeva. Před několika lety si Lesy ČR vypracovaly socioekonomickou studii, jaký dopad by mělo převedení části území Křivoklátska do národního parku. I když údaje nejsou zcela aktuální, mají stále vypovídací hodnotu.

„V oblasti předpokládaného národního parku Křivoklátsko se v průměru v posledních pěti letech vytěží přes 35 tisíc metrů krychlových dřevní hmoty ročně, která je dále využita v dřevo­zpracujícím průmyslu. Rozhodující vliv vzhledem k rozloze mají Lesy ČR (9397 ha) a Vojenské lesy a statky (333 ha). V průměru za poslední sledovaná období bylo dosahováno u těchto dvou subjektů 15,946 milionu korun ročního zisku.Tato hodnota je již zatížena nákladovými položkami vynucenými státem z důvodů ochrany přírody,“ uvádí se ve studii. V jiné kapitole studie připomíná, že provoz správy národních parků se ne­obejde bez státních dotací, které v souhrnu dosahují stovky milionů korun.

„Současný způsob hospodaření je ekonomický. Pokud zde hospodaří Lesy ČR, prioritou je zisk a je to legitimní,“ konstatuje náměstek ministryně životního prostředí Vladimír Dolejský. A dodává, že se tento přístup odráží na mnohých rostlinných a živočišných druzích, „které se dostávají do krize“. Ochránci přírody kritizují například výsadbu hospodářsky výnosných, ale pro Křivoklátsko nevhodných dřevin a také rozsáhlé kácení.

Přínosy ochrany přírody podle náměstka Dolejského ekonomické ztráty výrazně převyšují. „Součet škod na biodiverzitě, vodním režimu, estetice lesa a dalších aspektech převyšuje vyčíslitelné ekonomické ztráty,“ tvrdí Dolejský.

A ačkoli s vyhlášením národního parku nesouhlasí šestnáct tamních starostů, různé studie dokládají, že pro obce to přináší finanční výhody – díky přístupu k různým dotacím a také většímu zájmu turistů, kteří v regionu utratí peníze. Například bakalářská práce jednoho studenta Vysoké školy evropských a regionálních studií v Českých Budějovicích před lety ukázala, že příjmy obcí v národním parku Šumava byly na obyvatele dvakrát vyšší než mimo park. Jiná studie britské konzultační společnosti EFTEC zase konstatovala, že jen turismus přináší Šumavě ročně asi dvě miliardy korun. 

Kolébka české myslivosti

Křivoklátsko se řadí mezi myslivecky nejzajímavější oblasti České republiky. Kořeny křivoklátské myslivosti sahají hluboko do historie, o tomto území se dokonce říká, že je kolébkou české myslivosti. Bylo královskou honitbou. Lovil zde kníže Jaromír, Břetislav II., Přemysl Otakar I., Karel IV. i Václav IV. Právě i díky přízni českých panovníků nebyla tato oblast nikdy velkoplošně odlesněna a industrializována, a zachovala si tak až do současnosti svou téměř původní podobu. Na Křivoklátsku žije s výjimkou kamzíka prakticky veškerá spárkatá zvěř české krajiny, včetně jelenů, srnců nebo divokých prasat.

Jedna obec uvnitř

Rozloha nově plánovaného národního parku Křivoklátsko je přibližně 11,6 tisíce hektarů, což představuje zhruba šestnáct procent současné chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.

Většinovým vlastníkem pozemků je stát, který vlastní 96 procent výměry. Území chystaného parku se dotýká katastru devatenácti obcí, z nichž osm má na území více než polovinu svého katastru. Uvnitř parku má ležet pouze jedna obec – Karlova Ves.