Ve spekulacích o novém guvernérovi ČNB, který musí být jmenován do července, kdy končí mandát Jiřímu Rusnokovi, se objevilo přes víkend nové jméno. Nebo řekněme raději nečekané, protože starší v luzích české ekonomické politiky dnes asi už nenajdete. Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý vůbec není špatný tip. Kvalifikaci má dostatečnou, mezinárodní kontakty v nejvyšších patrech a jen těžko zpochybnitelný kredit slušného člověka. V devadesátkách totiž v politice skončil příliš brzy na to, aby se k něčemu zásadnímu přimotal.

Pro Miloše Zemana to může být zajímavé jméno, protože Dlouhého léta zná a bude se chtít při jmenování guvernéra blýsknout veřejně známou figurou. Navíc Dlouhý by mohl vykonávat ve funkci guvernéra dva mandáty v celkové délce dvanáct let, což je stopa dlouhá za celý prezidentský mandát.

Proti Dlouhému pak bude působit skutečnost, že současný guvernér Jiří Rusnok nepochybně doporučí jednoho ze svých viceguvernérů, tedy Tomáše Nidetzkého, či či člena rady Vojtěcha Bendu. Navíc je objektivně dobré, když nastupující guvernér má za sebou přece jen pár let praxe v centrální bance.

Běžného občana by tato škatulata v ČNB za normální situace nemusela příliš zajímat. Zatím nám centrální banka fungovala a od měnového otřesu v roce 1997 už proteklo Vltavou opravdu hodně vody. Teď je ale trochu jiná doba. Lidem požírá inflace úspory dlouho nevídaným tempem a zasedání bankovní rady jsou událostmi měsíce. V zahraničí nezávislost centrálních bank drobet vychází z módy a na konání ECB je zcela zjevné, že má jiné priority než uchování hodnoty společné měny. Je tak nezpochybnitelným veřejným zájmem, aby i obnovené vedení ČNB bylo opravdu nezávislé a kompetentní.

Nedávné útoky Andreje Babiše na ČNB kvůli jejímu zásahu proti inflaci ukazují, že to nemusí být úplná samozřejmost. Zvláště když se v zákulisí hraje i o jakéhosi černého koně vzadu, kterým je člen bankovní rady Aleš Michl, jehož kariéra je s Babišem úzce spojena a který je zásadním odpůrcem razantního zásahu proti inflaci.

Navíc nejde jen o guvernéra. Viceguvernér Niedetzký i Vojtěch Benda letos své mandáty musí obhájit a příští rok těsně před Zemanovým koncem, dojde ještě na Oldřicha Dědka a na druhého viceguvernéra Marka Moru. Poměr sil v radě se tak může zásadně změnit a s tím i podoba měnové politiky, včetně faktické nezávislosti centrální banky. Pro prezidenta Zemana je to vlastně poslední příležitost, jak zásadně ovlivnit chod země. Tak doufejme, že bude měřit správným metrem.