Dohodnout se na znění úhradové vyhlášky pro následující období je jedním z nejtěžších úkolů všech aktérů ve zdravotnictví. Stát prostřednictvím dokumentu stanoví pravidla pro výpočet různých limitů úhrady ze zdravotního pojištění pro jednotlivé odbornosti, například pro praktické lékaře, ambulantní specialisty a stomatology, ale i pro nemocniční péči či pro laboratoře nebo lékárny. Některé odbornosti si už se zdravotními pojišťovnami „plácly“ a čeká se jen na konečný souhlas ministra, ale jiné bojují doslova o každou korunu, protože ve výsledku jde o miliardy.

Lékárníci kapitulovali

Jasno už mají lékárny, ačkoli se u nich očekávaly největší problémy. Zatímco dnes obdrží lékárníci za signální kód výdeje léčivého přípravku osmnáct korun, v nové úhradové vyhlášce si přáli jednadvacet korun. „Máme to plně podloženo argumenty, rostoucí inflací, rostoucími mzdovými nároky a cenami energií,“ uvedl koordinátor segmentu lékáren Marek Hampel. Jenže pojišťovny byly dlouho nekompromisní, navrhly navýšení o pouhých čtyřicet haléřů. Lékárníci to považovali za „nemravný návrh, kterým pojišťovny blokují jednání“.

Aby ale pojišťovny ukázaly dobrou vůli, navrhly „kompromis“. Tedy aby místo osmnácti korun lékárny za výdej přípravku dostaly devatenáct korun, tedy o šedesát haléřů více, než kolik pojišťovny „nemravně“ navrhovaly hned zpočátku. Nikdo nečekal, že s tím budou lékárníci souhlasit. Ale nakonec se tak stalo.

Zejména provozovatelé malých lékáren jsou teď naštvaní a zasypávají Českou lékárnickou komoru nesouhlasnými reakcemi. Ta již ústy svého prezidenta Aleše Krebse reagovala, že nepovažuje výsledek dohodovacího řízení za dostatečný. „Signální výkon je pouze menší částí příjmů lékáren ze zdravotního pojištění, jeho navýšení o jednu korunu tak reálně odpovídá asi jednoprocentnímu nárůstu úhrad od zdravotních pojišťoven, což dlouhodobě neodpovídá nárůstům ve většině ostatních segmentů a nepokrývá to zdaleka inflaci, která dosahuje zhruba čtrnácti procent.“ Na víc než tento písemný nesouhlas se však profesní komora nezmohla a lékárníci ze současného vyjednávání vyšli jako poražení.

K dohodě s pojišťovnami se dopracovali rovněž ambulantní gynekologové, praktičtí lékaři, stomatologové, dialyzační střediska, lázeňská péče či fyzioterapeuti. V průměru by si tyto segmenty měly polepšit zhruba o čtyři procenta, což je sice méně, než kolik činí aktuální inflace, ale stále jde o výrazně lepší výsledek, než kterého dosáhli lékárníci.

Ohrožujete péči, varují lékaři

Boj o peníze dosud nevzdali ambulantní specialisté. Sdružení ambulantních specialistů zastupuje lékaře specialisty s vlastními privátními ordinacemi. Jeho předseda, kardiolog Zorjan Jojko, popsal jednání s pojišťovnami jako nepříliš vstřícná. „Mají-li úhrady na rok 2023 zajistit ekonomickou stabilitu praxí ambulantních specialistů, musí kompenzovat letošní deficit a inflaci, jinak se rok 2023 stane třetím v pořadí, kdy ambulance budou v deficitu. To je pro nás už opravdu nepřijatelné,“ řekl Jojko.

Podle kardiologa existovala ze strany lékařů velká vůle se dohodnout. Pojišťovny však chtějí šetřit – i proto, že vláda Petra Fialy (ODS) snížila platby za státní pojištěnce, a instituce tak přijdou o čtrnáct miliard korun, se kterými se v pojištění počítalo. „Pokud ale dohoda nevznikne a ministerstvo zdravotnictví vydá vyhlášku v duchu návrhu pojišťoven, pak považuji za jisté, že řada ambulantních specialistů bude muset hledat jiné možnosti výdělku, než je péče o nemocné pojištěnce. To nemůže dopadnout jinak než podstatným snížením kvality a dostupnosti péče o ně napříč všemi obory a v celém Česku,“ varuje Jojko.

O „tvrdé nedohodě“ dále informovali poskytovatelé domácí zdravotní péče a také laboratoře. Požadují vyšší nárůst plateb ze státního pojištění, než kolik navrhují pojišťovny. Pokud do poloviny června nedosáhnou pokroku, budou chtít jednat přímo s ministrem Válkem. Na něm pak bude, v jaké podobě vyhláška vyjde. Politik se ale již dopředu nechal slyšet, že obecně podporuje snahy o úspory v systému.