O covidu-19 experti už delší dobu hovoří jako o respiračním sezónním onemocnění. Ve středoevropských podmínkách se mu podobně jako viru chřipky daří nejvíce v jarním a podzimním období. Jenže naděje na klidné léto možná berou za své. V České republice i sousedních státech od poloviny června narůstají počty nakažených. V pondělí 27. června české laboratoře poprvé od začátku května nákazu potvrdily u více než tisícovky osob, konkrétně 1241. Je to dvakrát tolik než týden předtím. Může za to nová subvarianta koronaviru, jejíž vznik odborníci předpokládali. Jsou ale překvapeni, že vznikla tak brzy, a navíc před létem.

Podle Státního zdravotního ústavu už v Česku BA.4 a BA.5 tvoří 87 procent všech nově nakažených. Vytlačovány jsou tak předchozí varianty omikronu. „Tyto varianty podle dosavadních poznatků z klinické praxe nijak významně nemění a nezhoršují průběh infekcí u pacientů. Upozorňujeme ale, že BA.4 a BA.5 podle dostupných dat zřejmě unikají neutralizačním protilátkám navozeným předchozími onemocněními. Imunita po prodělání nemoci tedy nemusí být spolehlivou ochranou před infekcí,“ varuje Státní zdravotní ústav.

Nečekaná letní vlna

Světová zdravotnická organizace označila nové varianty za „vzbuzující obavy“. Podle výzkumu, na kterém pracovali vědci z Harvardovy univerzity a jehož výsledky zveřejnil odborný časopis New England Journal of Medicine, se u BA.4 a BA.5 prokázala nižší ochrana protilátkami pocházejícími jak z prodělaného onemocnění covid-19, tak získanými očkováním.

Potvrzuje to případ Portugalska. Plně naočkováno zde je přes devadesát procent občanů a země sloužila jako příklad pro ostatní státy světa, jak se stmelit a společně čelit zákeřnému onemocnění. I přes vysokou proočkovanost tu však nové subvarianty covidu-19 spustily další vlnu onemocnění. BA.4 a BA.5 se tu staly dominantními již koncem května. Počet nových případů za sedm dní na jeden milion obyvatel stále překračuje tisícovku a aktuálně jde v mezinárodním srovnání o pátou covidem nejvíce postiženou zemi.

Vysoké tu však nejsou jen počty nakažených, ale rovněž úmrtí. Hospitalizovány jsou dvě tisícovky lidí, což je stejné číslo jako při lednové vlně. Světová zdravotnická organizace „se znepokojením“ sleduje rovněž vývoj v Německu nebo ve Francii. „Epidemie znovu narůstá, a to ve zcela neočekávaném ročním období,“ řekl francouzský odborník na infekční nemoci Benjamin Davido pro americkou CNN. Důvodem je prý to, že většina států světa zrušila veškerá protiepidemická opatření.

Přeočkovat rizikové pacienty

Jednotlivé členské státy Evropské unie zatím žádná zásadní omezení cestování nevydaly. Evropský parlament však pro jistotu prodloužil platnost evropských certifikátů o očkování, takzvaných europasů. Země EU tak budou moci požadovat platný europas i po původním konci platnosti 30. června 2022. „Pomůže nám to i nadále usnadňovat bezplatné a bezpečné cestování, pokud by nárůst infekcí vyžadoval, aby členské státy dočasně znovu zavedly omezení,“ řekl k tomu eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders.

České ministerstvo zdravotnictví zatím situaci monitoruje. Podle dřívějších vyjádření náměstka ministra Josefa Pavlovice (Piráti) by mezi první omezující opatření patřila opětovná povinnost nošení respirátorů ve zdravotnických zařízeních. „Nechceme ale nic nařizovat. Nyní pečlivě vyhodnocujeme si­tuaci v Portugalsku,“ řekl webu iDnes.cz.

Resort se nyní chce zaměřit na přeočkování rizikových skupin obyvatel, zejména seniorů, s ohledem na podzimní vlnu. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv by ještě před podzimem mohly být schváleny inovované vakcíny, které budou účinné i na novější varianty koronaviru. Evropské lékové agentuře je už předložily farmaceutické firmy Pfizer a Moderna.