V roce 2022 získalo Česko včetně příjmů z plánu obnovy o 61,2 miliardy korun víc, než odvedlo do evropského rozpočtu.

Od vstupu do EU v květnu 2004 do konce loňského roku Česko zaplatilo do evropského rozpočtu celkem 876,6 miliardy korun. Příjmy za stejné období byly 1,94 bilionu korun. Celková čistá pozice za dobu členství v unii tak činí 1,06 bilionu korun bez započtení příjmů z NGEU. Při započtení těchto příjmů je česká čistá pozice 1,14 bilionu korun.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) upozornil, že loňská čistá pozice Česka vůči EU byla nejlepší za posledních osm let. Vyšší čisté příjmy z unie vykázala země naposledy v roce 2015, kdy byla čistá pozice 150 miliard korun. Ministr zdůraznil také význam příjmů z NGEU. "Ty budeme nadále efektivně využívat především k modernizaci a digitalizaci naší země v podobě projektů s vysokou přidanou hodnotou ruku v ruce se snižováním byrokratické zátěže," uvedl.

"O finanční výhodnosti našeho členství v EU tak není pochyb, ovšem neméně důležitou hodnotou je přetrvávající evropská jednota v odporu k ruské agresi vůči Ukrajině, kterou v praxi dokládá čerstvá jednomyslná shoda Evropské rady na pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,25 bilionu korun) v nadcházejících čtyřech letech," dodal Stanjura.

Za pokračující kladnou čistou pozicí Česka vůči EU jsou podle ministerstva financí nadále především prostředky získané ze strukturálních fondů a z kohezního fondu, které loni dosáhly celkem 81 miliard korun. V rámci společné zemědělské politiky do Česka plynulo 28,3 miliardy korun. Vedle příjmů z rozpočtu EU obdrželo Česko loni také dodatečné prostředky na rozvoj venkova, na podporu soudržnosti a na vybrané investiční projekty z NGEU v celkové výči 39,5 miliardy korun.