Polsko se obává, že bude více energeticky zranitelné, až bude spuštěn plynovod Nord Stream 2, spojující přímo pod mořem Rusko a Německo. I proto se chtělo pojistit vybudováním přípojky z plynovodu Europipe II, jenž spojuje Norsko s Německem. Odbočka vedoucí přes Dánsko, které se říká Baltic Pipe, by zvýšila diverzifikaci zdrojů zemního plynu.

Hotovo mělo být v říjnu 2022 a Varšava tím chtěla předejít nevýhodné vyjednávací pozici při prodlužování smlouvy o dodávkách plynu s Ruskem. Tento plán se nyní bortí. Kodaňské úřady odvolaly povolení pro stavbu z roku 2019 z důvodu obav z narušení populací netopýrů a myší pro úsek dlouhý 210 kilometrů na území Dánska. Takže termín dokončení se určitě posune. 

„Rusko využije zpoždění jako páku, aby mohlo prosadit projekt jaderné elektrárny v Kaliningradu jako energetického mostu napojeného na trhy s elektřinou v EU,“ řekl pro Deutsche Welle Robert Tomaszewski z varšavského think-tanku Polityka Insight. Polsko by také mohlo být tlačeno k prodloužení kontraktů odběru plynu, dodal.

Projekt Baltic Pipe je společným podnikem polské firmy Gaz-System a dánského Energinetu. Náklady se odhadují na dvě miliardy eur. Maximální kapacita se udává na 10,2 miliardy krychlových metrů plynu ročně. Právě konec roku 2022 je důležitým datem, protože poté vyprší dlouhodobý kontrakt mezi polskou státní společností PGNiG a ruským Gazpromem.

Polská roční spotřeba zemního plynu se pohybuje okolo dvaceti miliard kubíků, z Ruska Polsko dováží asi polovinu. S tím, jak se Polsko bude zbavovat závislosti na uhlí, poroste podíl spotřeby plynu. Také proto buduje země terminály pro zkapalněný plyn LNG, jenž se dováží v tankerech. 

Ruský plyn ano, ale za dobrou cenu

Šéf PGNiG Paweł Majewski odmítá, že by už nechtěli nakupovat plyn od Rusů. Cena ale musí být pro jeho společnost atraktivní. Právě menší závislost na ruských dodávkách umožní vylepšení vyjednávací pozice do budoucích let. 

Po dokončení plynovodu z Norska by Polsko už ruský plyn nemuselo vůbec potřebovat, tvrdí zmocněnec polské vlády pro energetiku Piotr Naimski. Na druhou stranu i Gazprom má zájem do Polska plyn prodávat, potvrdila ředitelka Gazpromu pro export Jelena Burmistrovová. 

Zpoždění dokončení plynovodu z Norska do Polska vyvolává obavy také u vlády Spojených států, řekl Matthew Boyse z amerického ministerstva zahraničí. I když Američané po dlouhých jednáních souhlasili s tím, že Německo dokončí Nord Stream 2, stále jej vnímají hlavně jako silový nástroj Ruska pro udržování vlivu v Evropě. I proto chtějí od Německa ekonomické záruky pro Polsko i Ukrajinu. Německo má v rámci EU prosadit uvalení přísných ekonomických sankcí, včetně ukončení dodávek plynu, pokud by je Moskva zneužívala pro politický nátlak.

Katja Yafimava z Oxfordského institutu pro energetická studia míní, že ani baltský plynovod nebude Polsku stačit pro bezpečné dodávky plynu, protože jeho maximální kapacita nebude využívána. Řešením je posilování kapacity terminálů pro LNG. Nyní mohou zajistit plyn v objemu pěti miliard metrů krychlových ročně. 

Případné krátkodobé výpadky dodávek lze řešit nákupem plynu na spotovém trhu, jehož cena může být výhodnější než dlouhodobé kontrakty s Ruskem, věří analytička Anna Mikulska z Riceovy univerzity v Texasu.