Napřed svůj recept, jak nastartovat druhou transformaci české ekonomiky, zveřejnilo dvaatřicet známých a úspěšných podnikatelů a manažerů včetně průmyslníka Jana Světlíka, spoluzakladatele antivirové firmy Avast Eduarda Kučery nebo majitele Kofoly Janise Samarase. Krátce po nich následovala výzva Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Nazvala ji Desatero neboli Jízdní řád. Obsahuje konkrétní témata, která by měla ulehčit podnikání menším firmám či OSVČ.

Zatímco v roce 2019 museli malí podnikatelé a živnostníci strávit papírováním 226 hodin a o rok později 223 hodin, letos to podle odhadu bude více než 270 hodin. Právě snížení byrokracie je jedním z bodů Desatera neboli Jízdního řádu, kterým chce Asociace malých a středních podniků a živnostníků zlepšit podmínky pro podnikání.

V kapitole Reálné snížení byrokratické zátěže například požaduje, aby úřady nežádaly o jiný formát či strukturu již jednou poskytnutých dat. „Úřednická baterie je dostatečně silná, aby to zvládla po své linii,“ uvádí se v dokumentu. Asociace rovněž požaduje to, aby v případě, když příslušné ministerstvo navrhne novou povinnost, současně jednu až dvě starší zrušilo.

Anebo aby se zastropoval počet kontrol ve firmách a vytvořil se webový kalendář kontrol, což podle asociace povede k ulehčení práce kontrolovaným i kontrolorům. „Bude-li chtít nově úředník přijít na kontrolu, pak se musí zaregistrovat na speciálním webu, přičemž může přijít maximálně na pět kontrol ročně. Minimální doba od poslední kontroly budou dva měsíce, každá kontrola se zapíše dva měsíce dopředu,“ navrhuje organizace. 

Výpověď bez udání důvodu

Asociace tvrdí, že například české rodinné firmy by mohly přispívat k růstu domácí ekonomiky ještě více než dosud. Často jsou prý dokonce ziskovější než nadnárodní korporace. Stát jim v tom ale paradoxně v různých ohledech brání. 

„Rodinné firmy nemají náklady zahraničních zřizovatelů ve formě manažerských odměn, úroků, licenčních poplatků a podobně,“ připomněl Pavel Postl, partner české poradenské skupiny Apogeo.

Proto vzniklo zmiňované Desatero, které by mělo být prospěšné vlastně pro obě strany – podnikatele i stát. Vedle nižší byrokracie jde například o cílenou podporu automatizace a robotizace alespoň na úroveň Rakouska. „Současné programy toto téma prakticky vynechávají, modlou je digitalizace,“ upozornilo sdružení. Díky robotizaci by se přitom mohla uvolnit část pracovní síly, které je nedostatek.

Asociace také navrhuje, aby se zjednodušil přístup k financování a podpoře vývoje, úpravu investičních podmínek i obchodního rejstříku, zavedení možnosti ošetřování rodinného příslušníka pro OSVČ, větší podporu právě rodinného podnikání nebo vytvoření vyváženějšího vztahu mezi firmou a zaměstnavatelem.

„Cílem je možnost ukončení pracovního poměru bez udání důvodů i ze strany zaměstnavatele. Pružnější vztah jednoznačně přispěje k motivaci firem reálně zaměstnávat, nikoliv obcházet klasický pracovněprávní vztah různými ,dohodami‘, ,švarcsystémem‘ či přímo zaměstnáváním na černo. To ve finále prospěje jak firmám, tak zaměstnancům a státu,“ sdělila asociace.

Zrušit dvojité zdanění

Člen dozorčí rady Asociace malých a středních podniků a živnostníků Josef Jaroš upozornil na další zásadní problém – majitelé malých firem jsou často vystaveni dvojímu zdanění. Podle daňového experta Martina Bortlíka z poradenské společnosti Apogeo tak může celkové daňové zatížení dosáhnout výše 31,5 procenta.

„Zisk je nejprve zdaněn na úrovni korporátní, tedy daní z příjmů právnických osob, při výplatě zisku majiteli firmy – fyzické osobě, daňovému rezidentovi – je pak aplikována sazba srážkové daně 15 procent,“ vysvětlil Bortlík. 

Podle Josefa Jaroše z dozorčí rady podnikatelské asociace mnozí podnikatelé v takovém případě raději výplatu odkládají, kumulují, zdržují nebo hledají jiné možnosti včetně zakládání firem v daňově příznivějších zemích. „Pokud by byla sazba v případě rodinných firem nižší, třeba jako na Slovensku, mohlo by dojít k rychlejší obrátce těchto peněz, jejich spotřebě, investicím či jinému využití, což by v úhrnu přineslo možná hmatatelnější příjmy do státního rozpočtu a vyšší obecný prospěch, než když peníze takto ,leží ladem‘,“ poznamenal Jaroš.