Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Pařížské obchody, restaurace, bary a kluby se potýkají s bezprecedentním propadem návštěvnosti. Na vině jsou především superpřísná bezpečnostní opatření.
Organizátoři pařížských olympijských her rádi tvrdí, že je sportovní událost roku nepřivede na buben, jako tomu bylo v posledních dvou případech v Riu de Janeiru a v Tokiu. To tvrzení vypadá stále více jako zbožné přání. Zaprvé za příznivá čísla vděčí organizátoři značnou měrou tvořivému účetnictví; zadruhé hry nenechávají vydělat těm, kteří by jinak z masové akce podobného typu profitovali. Jde především o restauratéry, hoteliéry a obchodníky.
„Navzdory optimistickým prognózám aktivita od června oslabuje, mnoha podnikům klesly tržby ve srovnání s předchozími lety o 30 procent,“ citoval server france24.com těsně před zahájením her společné prohlášení skupiny asociací restaurací, hotelů, obchodů a nočních podniků.
Jejich firmy podle nich i bez her trpí nepříznivým počasím, inflací, napjatou politickou situací (poté, co prezident Emmanuel Macron vyhlásil předčasné volby) a skutečností, že se turisté stále častěji předraženému hlavnímu městu vyhýbají.
Nejhorší ránu jim však zasadila bezpečnostní opatření okolo olympijských her. Situace je podle nich srovnatelná s obdobím před čtyřmi lety, kdy Francouzi protestovali proti důchodové reformě prezidenta Macrona.
Jedním z příkladů je náměstí Trocadero poblíž Eiffelovy věže na západě města, kde restaurace „trpí omezeným přístupem, jenž způsobil pokles návštěvnosti o 70 procent“, uvádí prohlášení. Mnoho stanic metra v okolí je uzavřeno.
Bezpečnostní bariéry nejen hyzdí jinak malebné ulice v hlavním městě, nýbrž také odhánějí potenciální zákazníky. Kavárny na břehu Seiny v létě obvykle hýří aktivitou, ale kvůli omezením byly letos prázdné. Paradoxně ani po zahájení her není situace o mnoho lepší.
Policie zavedla podél řeky bezpečnostní zónu, postavila kolem ní kovové zábrany a ke vstupu vyžaduje povolení – průkazy s QR kódy. Problém je v tom, že mnoho návštěvníků netuší, že nějaký QR kód potřebuje.
„Nikdo tu není,“ řekla pro Reuters Liliane Khalilová, majitelka restaurace Aux Anysetiers du Roy, a ukázala na řady prázdných stolů. „Nejhorší je, že máte rezervované stoly, ale lidé nevědí, že musí mít vstupní průkaz s kódem,“ dodala Khalilová.
Podle šéfa francouzské asociace majitelů restaurací Alaina Fontaina pokles počtu zákazníků restauratéry zaskočil. „Všichni si najali brigádníky, aby se připravili na to, co jsme očekávali – ale na tohle nikdo nepomyslel,“ řekl agentuře Reuters.
Také mnoho hotelů má stále prázdné pokoje. Předpokládá se, že z 11,3 milionu návštěvníků olympiády jich do Paříže přijede pouze 1,5 milionu ze zemí mimo Francii.
To však není jediný trabl, s nímž se Pařížané během her potýkají. Kromě mizerného počasí a koordinovaných žhářských útoků na železniční síť, jež obstaraly hrám nepěkný prolog, je centrum Paříže zaplaveno krysami. Po lijácích vyplavaly po tisících z městské dešťové kanalizace.
Jsou tu i další, méně očekávané problémy. Organizátoři nastavili ceny vstupenek na některé medailové ceremoniály do výše přes 900 eur; je možné, že je to příliš vysoko. Tisícovky míst zůstávají neobsazené a část vstupenek dokonce dosud na zájemce čeká.
Paříž se potýká také s infrastrukturními a společenskými problémy. Na letištích Orly a Roissy-Charles de Gaulle neustále hrozí stávka – právě v době, kdy do města proudí diváci. Slíbená přestavba katedrály Notre Dame bude dokončena až v prosinci.
Seina, která je proslulá tím, že v ní tečou strašlivé věci, prošla zběsilým čisticím programem, aby se v řece mohly konat některé plavecké disciplíny, například třetina triatlonu. Pařížská starostka Anne Hidalgová si nedávno v těchto náhle čistých vodách dokonce zaplavala, aby dokázala, že se program povedl.
Při silných deštích se však do Seiny vyplavují odpadní vody – a to hrozí epidemií viru E.coli, ve srovnání s nímž je covid legrací pro děti. A řeka už skutečně více znečištěná zase je, organizátoři proto museli po pátečním a sobotním dešti zrušit nedělní i pondělní plavecké tréninky triatlonistů. Doufají ale, že úterní a středeční závody o olympijské medaile se budou moci uskutečnit podle plánu. Pokud se situace nezlepší, dá se s porcí nadsázky říct, že z triatlonistů budou duatlonisté.
Největším tématem však zůstává bezpečnost. Kriminalita je ve městě, jež má s terorismem své zkušenosti, velkým problémem. Francouzské úřady, které se velmi obávají ruských kybernetických útoků, odhalily několik jiných protiolympijských spiknutí. Policie zatkla agenta ruské tajné služby, který chtěl „vyprovokovat nepřátelské akce“, a 18letého Čečence, který plánoval teroristický útok, napsal britský deník The Independent.
Radnice čelí obvinění z „etnických čistek“ poté, co před hrami z města odstranili téměř 13 tisíc přistěhovalců a bezdomovců. Seznamovací aplikace pro homosexuály Grindr zase geoblokovala olympijskou vesnici, aby své uživatele chránila před nebezpečím vydírání.
Řešení toho všeho stojí obrovské peníze – a tady přichází na řadu zmiňované kreativní účetnictví organizátorů her. Dosud tvrdí, že na konání her utratí pouze 8,9 miliardy dolarů. To by představovalo jen asi 25procentní překročení původního rozpočtu (jeho poslední verze). Ve srovnání s Tokiem (280 procent, především z důvodu posunutí termínu her o rok kvůli pandemii) a s Riem (370 procent, protože organizátoři byli Brazilci) by to byl relativní úspěch.
Vtip je v tom, že zatímco například organizátoři tokijských her zveřejňovali aktualizovaný rozpočet i odhad jeho překročení každých šest měsíců, Francouzi se tomu dokázali úspěšně vyhnout.
Tak se stalo, že například 1,4 miliardy dolarů za zmiňované čištění Seiny v rozpočtu dosud nefiguruje vůbec. Stejně jsou na tom výdaje za zhruba padesátitisícové policejní posily, jež úřady do Paříže vypravily po žhářských útocích ze zahajovacího dne her. Ani kompenzace pro obchody zavřené kvůli bezpečnosti se v poslední – zimní – rozpočtové verzi neobjevují.
„Transparentnost vynaložených prostředků je velmi malá,“ řekl americkému deníku The New York Times Alexander Budzier, odborník na manažerskou praxi ze Said Business School při Oxfordské univerzitě, který je spoluautorem květnové studie o historickém vývoji nákladů na pořadatelství olympijských her.
