Dohodnutá pravidla mimo jiné stanovují maximální limit na platby v hotovosti v celé EU ve výši deset tisíc eur (248 tisíc korun). Aby norma začala platit, ještě ji musejí schválit ministři členských zemí a plénum Evropského parlamentu, což se ale považuje už jen za formalitu.

„Nařízení proti praní špinavých peněz poprvé vyčerpávajícím způsobem sjednocuje pravidla v celé EU a odstraňuje v právu možné mezery, kterých pachatelé využívali k praní nezákonných výnosů nebo k financování teroristické činnosti prostřednictvím finančního systému,“ uvedla ve svém prohlášení Rada EU, která zastupuje členské státy.

Podle belgického ministra financí Vincenta Van Peteghema, jehož země nyní Radě EU předsedá, je dohoda nedílnou součástí nového systému EU proti praní špinavých peněz. „Zlepší způsob organizace a spolupráce vnitrostátních systémů proti praní špinavých peněz a financování terorismu,“ uvedl ministr. Podvodníkům, členům organizovaných zločineckých skupin a teroristům tak podle něj nezbude žádný prostor pro legalizaci jejich výnosů prostřednictvím finančního systému.

Jak uvedl český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), zpravodaj směrnice, o které se vyjednávalo, k dohodě „vedly stovky hodin jednání a víc než šest hodin nočního jednání nad necelou desítkou otevřených bodů“. „Velký balík změn, zahrnující například převod části pravidel do ‚jednotného‘ nařízení, vznik koordinující EU instituce, zlepšuje kvalitu a dostupnost informací a reaguje jak na slabiny dnešního stavu, tak například na problémy spojené s identifikací majetku třeba sankcionovaných osob,“ napsal na sociální síti X Niedermayer.

Podle eurokomisařky pro finanční služby Mairead McGuinnessové jde o další milník v unijním boji proti praní špinavých peněz. Směrnice „řeší slabé stránky odhalené v minulosti a reaguje na nová rizika“, uvedla eurokomisařka.

„Pro platby v hotovosti je v celé EU stanoven maximální limit deset tisíc eur, což pachatelům trestné činnosti ztíží praní špinavých peněz,“ přiblížila detaily dohody Rada EU s tím, že členské státy budou mít možnost stanovit ještě nižší limit, pokud si to budou přát. „Kromě toho budou muset povinné subjekty identifikovat a ověřit totožnost osoby, která provádí příležitostnou hotovostní transakci v rozmezí od tří tisíc do deseti tisíc eur,“ dodala.

Součástí dohody je vznik koordinačního Úřadu EU pro boj proti praní špinavých peněz (AMLA). Odpovědnost za sledování a boj proti praní špinavých peněz zůstane i nadále v rukou členských států, ale AMLA bude monitorovat, podporovat a koordinovat uplatňování předpisů EU v jednotlivých zemích, a sníží tak riziko, že některé země kvůli špatnému výkonu v této oblasti budou vstupní branou nelegálních peněz do Unie.

Ústřední roli strážců v boji proti praní špinavých peněz hrají takzvané povinné osoby, což jsou finanční instituce, banky, realitní kanceláře, kasina, ale i obchodníci. Ti mají výsadní postavení při odhalování podezřelých aktivit. Seznam těchto povinných osob byl přitom rozšířen o další instituce. A podle nových pravidel budou muset detailně prověřovat své zákazníky a hlásit jakoukoli podezřelou aktivitu i všichni poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy.

Dalšími osobami, kterých se bude týkat hloubková kontrola zákazníka a ohlašovací povinnost, budou podle Rady EU také obchodníci s luxusním zbožím, jako jsou drahé kovy, drahé kameny, ale i klenotníci, hodináři a zlatníci. Povinnými osobami se stanou rovněž obchodníci s luxusními auty, letadly a jachtami a také s uměleckými díly.

Velké riziko podle EU představují i profesionální fotbalové kluby a také agenti, kteří se nově stávají povinnými osobami. Budou muset sledovat své zákazníky, monitorovat transakce a veškeré podezřelé hlásit. „Vzhledem k tomu, že tento sektor a jeho riziko podléhají velkým rozdílům, členské státy budou mít možnost je ze seznamu odstranit, pokud představují nízké riziko,“ uvádí se dále v prohlášení.

Evropská komise (EK) už v polovině roku 2021 předložila komplexní návrh na posílení unijního systému v oblasti boje proti praní špinavých peněz a zamezení financování terorismu. Šlo o reakci na skandály s podezřelými transakcemi v bankách několika států, v posledních letech například Dánska, Estonska, Lucemburska, Španělska či Nizozemska.