Už několik měsíců útočí jemenští povstalci Hútiové na přepravní lodě v Rudém moři a Adenském zálivu. Chtějí se tak mstít Izraeli za jeho vojenskou odvetu proti teroristické organizaci Hamás. Jenže výběr lodí, které napadnou, potopí, či zajmou se jeví jako do značné míry náhodný.

Mimo provoz se tak čím dál častěji ocitají plavidla, která s Izraelem nemají nic společného. Ohrožena je tak důležitá logistická trasa, přes kterou se přepravují například komponenty pro evropské výrobce automobilů. Přepravci se nyní snaží Rudému moři úplně vyhnout a využívají alternativní trasy. Jsou však delší a ekonomicky náročnější.

Chybí klíčové komponenty

Komerční doprava mezi kritickým úsekem od úžiny Báb-al-Mandab u pobřeží Jemenu k Suezskému průplavu v severním Egyptě, je kvůli pirátským útokům významně omezena. Hned čtyři z pěti největších světových přepravních firem – CMA CGM Group, Evergreen, Maersk, Hapag-Lloyd – raději do těchto míst své lodě nepouští.

Energetický gigant BP již v prosinci oznámil, že v daném úseku pozastavuje přepravu ropy a plynu. Přes postižený úsek standardně proudí 12 procent světového obchodu, včetně 30 procent světové kontejnerové dopravy.

Jak upozorňuje list Financial Times, přepravní krize se významně dotýká rovněž Evropy. Velcí výrobci ve Velké Británii a zemích eurozóny hlásí, že dochází k rozsáhlým narušením obchodních vztahů.

Index přepravních lhůt, který je pravidelně sledován v rámci širšího S&P Global Purchase Managers Index (PMI), se jak v případě Velké Británie, tak eurozóny v lednu propadl na méně 50 bodů. Znamená to, že většina podniků zařazená do průzkumu hlásí opožděné dodávky.

„Průměrné dodací lhůty dodavatelů se v lednu po celém světě poprvé za rok prodloužily, přičemž společnosti často spojovaly zpoždění s odkloněním lodní dopravy od Rudého moře. Další snížení objemu dodávek se připisuje nepříznivému počasí v USA a omezení dopravy přes Panamský průplav,“ komentoval index analytik Chris Williamson.

Dříve, než se čekalo

Podle Williamsona měla krize v Rudém moři během ledna obzvláště výrazný dopad právě na evropské společnosti. Je to prý logické, protože útoky Hútiů cílí na lodě z Asie do Evropy. Místo toho, aby proplouvaly Suezským průplavem, mnoho z těchto lodí přesměrovávají dopravci na trasu kolem Mysu Dobré naděje na jihu Afriky. Což pro většinu dopravy z Asie do Evropy znamená týdny cesty navíc.

Nejvíce jsou tím zasaženy továrny ve Velké Británii, Řecku, Francii a Německu. Ty tak musejí lépe plánovat výrobu, někdy ji snížit, či krátkodobě zcela zastavit. „Vidíme, že krize v Rudém moři skutečně ovlivňuje podniky v Evropě. Dopady se navíc dostavily mnohem dříve, než se původně čekalo,“ uvedl George Moran, ekonom banky Nomura.

Podle tvůrců zmíněného indexu se problémy s dopravou promítly do tlaků na růst cen. Z odpovědí firem pro PMI vyplývá, že počet společností po celém světě, které hlásí, že kvůli zvýšeným nákladům na dopravu zvedly své prodejní ceny, je 3,7krát vyšší, než činí dlouhodobý průměr.

Drobným uklidněním může být snad srovnání se stavem během pandemie covidu-19. Tehdy byly dopady výpadků výroby a přepravy mnohem výraznější, a to zejména z důvodu dlouhodobého nedostatku materiálu.

Oliver Rakau, ekonom ze společnosti Oxford Economics, uvedl, že krize v Rudém moři se promítá do inflace v Eurozóně. Přidá k ní prý asi 0,3 až 0,4 procentního bodu. Větší nápor máme očekávat ve druhé polovině roku, cituje jeho vyjádření Financial Times.

Na nedostatek dílů si kvůli omezení lodní dopravy stěžují i některé přední automobilky. Část výrobních linek musela zastavit Tesla v Německu a stejně postupovala automobilka Suzuki v Maďarsku.

Zlepšení je zatím v nedohlednu. K zastavení útoků vyzvala Hútie Rada bezpečnosti OSN. USA a další západní státy vyslaly do Rudého moře vojenské lodě, které mají v úseku udržovat pořádek. Mluvčí Hútiů však několikrát zopakoval, že útoky neustanou, dokud Izrael neskončí vojenskou operaci v Gaze. Odhodlání i pirátů prý mají Hútiové dostatek.

Kdo jsou Hútiové

Oficiálně se nazývají Ansar Alláh (boží pomocníci). Jde o vojenskou skupinu zajdíjských ší'itů podporovanou Íránem, která operuje v západní části Jemenu a podniká pirátské útoky v okolních mořích.

Jsou jednou ze stran občanské války v Jemenu, která začala v roce 2014. Tehdy síly Hútiů zaútočily na hlavní město a svrhly mezinárodně uznávanou vládu. Konflikt přerostl v roku 2015 do širšího konfliktu, který měl skončit příměřím v roce 2022. To ale nakonec trvalo jen šest měsíců. Od příměří si Hútíové upevnili kontrolu nad většinou severního Jemenu. Jejich cílem je ovládnout celý Jemen.