Invaze na Ukrajinu nepostupuje tak hladce, jak si ruský prezident Vladimir Putin představoval. Podle amerických zpravodajců už ztrácí nervy a zlost si vylévá na svém nejbližším okolí. Podle Paula Poasta, profesora z Chicagské univerzity se zaměřením na zahraniční politiku a válečné konflikty, ale stále existují scénáře, z nichž Rusko může vyjít jako vítěz. Zároveň však může i hodně ztratit.

O pěti variantách dalšího vývoje hovořil v podcastu Plain English pro web The Atlantic.

1. Rusko v pasti

Scénář, kterému dosavadní vývoj nahrává. Rusko totiž na Ukrajině narazilo na tužší odpor, než čekalo. Někteří ruští vojáci jsou v šoku, že je místní nevítají jako zachránce, ale naopak na ně střílejí. Pro Putina se navíc dobře nevyvíjí ani vnitropolitická situace. Západní sankce dopadají tvrdě na domácí ekonomiku, proti čemuž už se ozývají i oligarchové. Kromě lidí v ulicích žádají zastavení války i celebrity a další vlivní Rusové. Ve hře tak může být ruské přehodnocení invaze a značné utlumení Putinových ambicí.

„Jde o scénář, který velké množství analytiků skutečně predikuje,“ přiznává Poast a poukazuje na podobnost s válkou v Iráku či na americkou i ruskou zkušenost s Afghánistánem. „Ukrajinci bojují za svou zemi, mají větší motivaci a morálku,“dodává. Podle něj by pak bylo důležité, jak by se k celé situaci postavil Putin. Zda by byl ochoten (nebo přinucen) stáhnout se úplně, nebo by se „spokojil“ s regiony na východě Ukrajiny.

2. Loutková vláda

Tato varianta počítá s tím, že by Rusko Ukrajinu dobylo, ta by si ale udržela nezávislost. Ovšem jen naoko. Ukrajinský prezident a celá tamní vláda by byli „odstaveni“ a nastoupila by loutková vláda, plně podřízená Putinovi. „Rusko by přeměnilo Ukrajinu na něco, co má teď v Bělorusku,“ říká Poast. Ukrajinská média už spekulují, že v takovém případě by se do čela státu mohl vrátit Viktor Janukovyč, který byl z Kyjeva vyhnán v roce 2014. Krátce nato Rusko anektovalo Krym.

3. Mrtvý stát

Pod pojmem mrtvý stát si Poast představuje zemi, která přestane existovat. Ať už z důvodu anexe, nebo dobytí. Takový scénář předpokládá, že Putin zvítězí, začlení Ukrajinu pod Rusko, ale od dalšího dobývání upustí.

4. Obnovený Sovětský svaz

Putinovy mocenské ambice by mohly vyústit v obnovu Sovětského svazu, alespoň částečně. Po Ukrajině by mohly přijít na řadu třeba Moldavsko, Gruzie či Bělorusko. Poast ale upozorňuje, že rizikem takového postupu je vytvoření celku, který de facto nepůjde ovládat.

5. Třetí světová válka

Největší hrozba a nejpesimističtější scénář. K jeho naplnění by došlo ve chvíli, kdy by Putin ve své rozpínavosti napadl členský stát NATO, například některý z pobaltských států, tedy Lotyšsko, Litvu nebo Estonsko. Jde o státy, které, jak připomíná Poast, hrály důležitou roli během studené války. Pak by se aktivoval článek 5 v Severoatlantické smlouvě, který považuje ozbrojený útok na jeden členský stát za útok na všechny.

Země NATO by pak přišly napadenému státu na pomoc a prakticky by začala třetí světová válka s dvěma velmocemi na obou stranách: USA a Ruskem. Putin i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov už v takovém případě pohrozili použitím jaderných zbraní.

S odhadem, jaký scénář je nyní nejpravděpodobnější, nechce Poast předbíhat, podle něj je na to ještě brzy. Upozorňuje však na velký počet mrtvých vojáků na ruské straně, což Putinovi výrazně komplikuje plány. Zároveň ale dodává, že pokud by se Putin ocitl zády ke zdi, může se odhodlat k nějakému zoufalému útoku. V této souvislosti zmiňuje japonský útok na Pearl Harbor v roce 1941.

Současný postoj USA a prezidenta Joea Bidena je podle Poasta správný, doporučuje však posílit stavy v Polsku a v pobaltských státech, což by mohlo Putina odradit od další invaze.