Globální ekonomika zažila v posledních dvou dekádách hned několik silných otřesů. Kromě finanční krize ve Spojených státech, která se rozlila do celého světa, způsobily škody v řádu stovek miliard dolarů také pandemie covidu a ruská agrese na Ukrajině a s ní související problémy. 

Všechny tyto krize jsou ovšem jen slabým odvarem toho, co by světové hospodářství čekalo v případě čínské invaze na Tchaj-wan. Analytici agentury Bloomberg spočítali hrubé škody minimálně na deset bilionů dolarů. Tedy zhruba desetinu ročního celosvětového HDP. Ekonomická katastrofa by se přitom nevyhnula žádnému světovému regionu.

Největší ekonomickou pohromou v případě války o rebelující ostrov by byla čipová krize. Malou ochutnávku přinesla už zmiňovaná pandemie či válka na Ukrajině, které vedly k narušení dodávek polovodičů do Evropy i Spojených států. Válka by ale přinesla násobně větší problémy. 

Tchaj-wan stojí za většinou pokročilých i méně vyspělých polovodičových technologií, které se používají prakticky všude – od běžných spotřebičů přes automobily až po pokročilou elektroniku. Celosvětově pochází 5,6 procenta celkové přidané hodnoty z odvětví, která používají čipy jako přímé vstupy – téměř šest bilionů dolarů. Celková tržní kapitalizace dvaceti největších zákazníků čipového gigantu Taiwan Semiconductor Manufacturing Co. činí přibližně 7,4 bilionu dolarů. 

V případě ozbrojeného konfliktu by téměř okamžitě došlo k zastavení výrobních linek automobilek po celém světě. Zkolabovala by výroba notebooků, tabletů, mobilních telefonů, ale také zábavní spotřební elektroniky, pro něž jsou pokročilé čipy z Tchaj-wanu nenahraditelné. 

Podstatně menší, stále ale nezanedbatelné škody by způsobilo narušení námořních obchodních cest. Těžko vyčíslitelné jsou pak dopady na finanční trhy, jež by bezpochyby zasáhla panika a masivní výprodeje. 

Matka všech recesí 

Analytici Bloombergu s pomocí speciálních modelů spočítali, že tchajwanskou ekonomiku by válka naprosto zdecimovala. Na základě srovnatelných nedávných konfliktů odhaduje Bloomberg propad tamního HDP minimálně o dvě pětiny. 

Masivnímu hospodářskému propadu by se ale nevyhnula ani Čína. Ta by doplatila především na přerušení vztahů s hlavními obchodními partnery, ke kterému by došlo vinou velmi pravděpodobných embarg. A ani čínským firmám by se nevyhnuly následky nedostatku čipů. Odhad ztrát? Čínský HDP by v prvním roce konfliktu klesl téměř o sedmnáct procent. V případě Spojených států hovoří agentura o propadu ekonomiky o 6,7 procenta, a to opět především kvůli kolapsu technologických firem, jako jsou třeba Apple, IBM nebo Microsoft. 

Globální HDP by se pak snížil o 10,2 procenta, přičemž nejvíce by byly postiženy Jižní Korea, Japonsko a další východoasijské ekonomiky. Výsledkem války by tedy byla „matka všech recesí“, která v novodobé historii nemá obdoby. 

Dramatické dopady by měl i mírnější scénář konfliktu, a sice čínská blokáda Tchaj-wanu. Samotný ostrov by podle modelů Bloombergu kvůli přerušení obchodních tras přišel v prvním roce o 12,2 procenta hrubého domácího produktu.

Pro Čínu, USA a celý svět by se HDP v prvním roce snížil o 8,9 procenta, 3,3 procenta, respektive o pět procent. Důvodem menších škod je fakt, že by svět řešil „jen“ nedostatek čipů. Narušení asijské lodní dopravy a propady na finančních trzích by ale byly menší.