Hrotcast: Bude máslo za stovku? A proč doženeme Německo nejdřív za 50 let?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Celý článek
0

Kadmium a olovo v čokoládách Lindt? Švýcarský výrobce má v USA víc problémů

Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.

Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.

Celý článek
0

Tykačova skupina Sev.en GI koupila dvě ocelárny Celsa v Británii a Skandinávii

Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.

Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.

Celý článek
0

Odvody OSVČ se od roku 2025 zvýší o tisícovku. Ještě více poroste paušální daň

Počínaje lednem 2025 se podnikatelům a živnostníkům opět zvýší odvody. Minimální záloha sociálního pojištění OSVČ (s hlavní činností) se v novém roce zvedne o 907 Kč a minimální záloha zdravotního pojištění stoupne o dalších 175 Kč, celkově tak jde o navýšení o 1 082 korun měsíčně. O něco více si připlatí OSVČ využívající paušální daň, ta se zvýší (v prvním pásmu) dokonce o částku 1 218 korun měsíčně. Změny vycházejí jak z vládního konsolidačního balíčku, tak v návaznosti na zvyšování průměrné mzdy. Dále se tématu věnuje daňový poradce Jakub Klíma ze společnosti BDO.

Odvody OSVČ se od roku 2025 zvýší o tisícovku. Ještě více poroste paušální daň
Odvody OSVČ se od roku 2025 zvýší o tisícovku. Ještě více poroste paušální daň | www.shutterstock.com

„U sociálního pojištění OSVČ se do roku 2023 minimální měsíční vyměřovací základ vypočítával jako 25 % ze stanovené průměrné mzdy. Konsolidační balíček však přinesl změnu ve výpočtu a postupné navýšení tohoto základu. V roce 2024 se zvýšil na 30 % průměrné mzdy, pro rok 2025 se použije 35 % průměrné mzdy a od roku 2026 se výpočet ustálí na 40 % průměrné mzdy. Minimální měsíční záloha pro OSVČ na hlavní činnost pro rok 2025 tedy činí 4 759 Kč,“ komentuje Jakub Klíma z BDO.

Výpočet minimálních záloh na zdravotní pojištění je již o něco jednodušší. „Minimální vyměřovací základ zdravotního pojištění se stejně jako v minulosti i v roce 2025 stanoví jako 50 % průměrné mzdy. Navýšení je tedy dané pouze rostoucí výší průměrných mezd,“ vysvětluje daňový poradce z BDO. Minimální měsíční záloha pro OSVČ na hlavní činnost pro rok 2025 tedy činí 3 143 Kč.

OSVČ na vedlejší činnost minimální zálohu na zdravotní pojištění stanovenou nemají: buď ji neplatí vůbec (v případech, kdy jsou zároveň zaměstnané), nebo ji platí na základě výpočtu z poslední známé odvodové povinnosti (v ostatních případech). Zvedá se i měsíční platba zdravotního pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů, a to na částku 2 808 Kč.

Paušální daň se zvýší o více než 1 200 korun
Minimální platby na sociální a zdravotní pojištění přímo ovlivňují i výši paušální daně stanovené pro 1. pásmo. Ta bude v roce 2025 činit 8 716 Kč měsíčně. „Paušální daň v prvním pásmu se tak od ledna 2025 zvyšuje o 1 218 Kč měsíčně,“ potvrzuje Jakub Klíma. Paušální daň pro 2. a 3. pásmo zůstává nezměněná a měsíčně činí 16 745 Kč, respektive 27 139 Kč.

Podnikatelé a živnostníci využívající režimu paušální daně platí poplatky najednou, kromě samotné daně hrazená částka obsahuje také odvody sociálního a zdravotního pojištění. OSVČ v režimu paušální daně také nemusí odevzdávat daňové přiznání.

Co se dále zvyšuje, je i minimální záloha na nemocenské pojištění, a to na částku 243 Kč. Nemocenské pojištění je nicméně pro OSVČ dobrovolné, platit jej tedy nemusí. „Účast na nemocenském pojištění je nicméně nezbytnou podmínkou pro obdržení peněžité pomoci v mateřství – pro OSVČ alespoň 180 dnů v období jednoho roku před nástupem na mateřskou a zároveň minimálně 270 dnů v posledních dvou letech,“ upozorňuje Jakub Klíma z BDO.

Některé OSVČ mohou platit na sociálním pojištění méně

S čerstvým živnostenským listem či vedlejší činností mohou OSVČ platit méně. „Pro nově vzniklé OSVČ platí výjimka ve změně výpočtu minimálního vyměřovacího základu sociálního pojištění dle konsolidačního balíčku, a to v roce zahájení hlavní výdělečné činnosti a v následujících dvou letech. Minimální měsíční záloha pro OSVČ v tomto režimu bude v roce 2025 ve výši 3 399 Kč,“ vysvětluje Jakub Klíma.

OSVČ v režimu vedlejší činnosti pak mají minimální měsíční zálohy stanovené v částce 1 496 Kč. Připomeňme, že OSVČ v režimu vedlejší činnosti mají i tzv. rozhodnou částku pro účast na sociálním pojištění, tedy stanovený limit vyměřovacího základu, do kterého se pojistné neplatí. Tato rozhodná částka pro rok 2025 činí 111 736 Kč. Například živnostníci s 60% výdajovým paušálem, kteří budou mít v roce 2025 příjmy do 279 tis. Kč ročně a zároveň budou OSVČ na vedlejší činnost, se platbě sociálního pojistného vyhnou.

U sociálního pojistného vzpomeňme ještě maximální roční vyměřovací základ, tedy limit, nad který se již pojistné neplatí. Vypočítá se jako 48násobek průměrné mzdy a pro rok 2025 činí 2 234 736 Kč. Tato hranice je společná i pro zaměstnance. Pokud OSVČ přesáhne tento maximální vyměřovací základ (zaměstnanec svůj roční hrubý příjem), nad tuto hranici již pojistné neplatí. Opět u živnostníka s 60% výdajovým paušálem tato hranice odpovídá ročnímu příjmu v hodnotě zhruba 3 635 tis. Kč.

„Aby se podnikatelé a živnostníci vyhnuli nepříjemnostem, neměli by opomenout navýšit hrazené částky již od ledna 2025. Zároveň by se při sestavování přehledů za rok 2024 v rámci daňového přiznání měli samozřejmě řídit částkami platnými pro rok 2024,“ doplňuje Jakub Klíma.