Konec německého mýtu? Volkswagenu láme vaz historicky zakořeněné toxické řízení

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Celý článek
0

Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Jak pocítíte dopady vládního balíčku v peněžence? Čistý příjem se sníží všem

Výrazně vyšší minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění budou hradit živnostníci a podnikatelé (OSVČ) počínaje platbou za leden. Změny se dočkají také zaměstnanci, i jim se čistý příjem sníží, jelikož budou muset odvádět znovu zavedené nemocenské pojištění.

Jak pocítíte dopady vládního balíčku v peněžence? Čistý příjem se sníží všem
ilustrační foto | Shutterstock.com

Zaměstnanci budou opět povinně odvádět nemocenské pojištění, které pro ně bude představovat 0,6 procenta jejich vyměřovacího základu (ve většině případů hrubá mzda). O tuto částku si každoměsíčně pohorší v čisté mzdě. Zaměstnavatelé budou nadále odvádět nemocenské pojištění za zaměstnance ve výši 2,1 procenta, pro ně se tedy podmínky v tomto ohledu nemění. Přestože zaměstnavatelé se nebudou přímo potýkat s vyššími náklady, mohou se setkat s požadavky zaměstnanců jejich nižší čistý příjem dorovnat.

Konkrétně zaměstnanec s průměrnou mzdou (v roce 2024 jde o částku 43 967 korun) si ve své čisté mzdě pohorší každý měsíc přibližně o 264 korun. Částku ve výši zhruba 113 korun budou platit zaměstnanci s minimální mzdou (v roce 2024 činí 18 900 korun). Dále například pro zaměstnance s nadprůměrnou hrubou mzdou 70 tisíc korun půjde o nemocenské ve výši 420 korun.

OSVČ si skokově pohorší kvůli sociálnímu pojištění

Živnostníci a další podnikatelé si připlatí na sociálním pojištění. Nově mají v případě hlavní činnosti hradit minimální měsíční zálohu 3852 korun, o 908 korun měsíčně více v porovnání s rokem 2023. Zatímco ještě v roce 2023 se minimální záloha na sociálním pojištění vypočítávala ze čtvrtiny průměrné mzdy, v roce 2024 se minimální záloha počítá z třiceti procent průměrné mzdy, kvůli čemuž došlo ke skokovému navýšení. 

OSVČ vykonávající samostatnou činnost jako vedlejší budou v roce 2024 platit minimální zálohu na sociální pojištění 1413 korun měsíčně (pokud jsou povinni zálohy platit).

Navýšení minimálních záloh musí OSVČ zohlednit již v záloze za leden 2024, tedy splatné do konce ledna.

OSVČ, kteří hradí pojistné odvody na sociálním zabezpečení vyšší než minimální, budou od roku 2024 počítat pojistné z vyměřovacího základu ve výši 55 procent dílčího základu ze samostatné činnosti (příjmy minus výdaje). Doposud byl vyměřovací základ počítán použitím 50 procent. OSVČ s příjmem 1 200 000 korun ročně a s výdajovým paušálem 60 procent si na celkovém ročním sociálním pojistném připlatí přibližně  583 korun měsíčně (sedm tisíc korun ročně).

Drobného navýšení se dočkalo i zdravotní pojištění OSVČ

Pro minimální zálohy na zdravotní pojištění sice platí v roce 2024 stejná pravidla jako v roce 2023, jenže ta se odvíjí od průměrné mzdy, která se zvýšila. Minimální záloha na zdravotní pojištění se proto zvýšila o 246 korun na 2968 korun měsíčně. Toto navýšení musí OSVČ zohlednit v platbě zálohy za leden, která je splatná do 8. února 2024.

Celkové minimální odvody na zálohy sociálního a zdravotního pojištění se tak v roce 2024 zvýšily pro OSVČ vykonávající činnost jako hlavní o 1154 korun měsíčně. Nově tak musí platit částku 6820 korun měsíčně za odvody.

Nejvíce si připlatí OSVČ využívající paušální daň

OSVČ, které dobrovolně využívají režimu paušální daně, díky kterému například ani nepodávají daňové přiznání, platí od roku 2024 vyšší částku. Většina lidí využívá první paušální pásmo, které je určeno primárně pro OSVČ s příjmem do milionu korun ročně, případně s různými podmínkami až do dvojnásobku. Tito poplatníci budou místo 6208 korun platit 7498 korun, tedy o 1290 korun více.

Ve druhém a třetím pásmu paušálního režimu si lidé s vyššími příjmy připlatí měsíčně o 745 korun (tedy 16 745 korun), respektive o 1139 korun (tedy 27 139 korun). 

Splatnost zálohy paušální daně je do 20. dne kalendářního měsíce, poprvé tedy navýšenou zálohu musí poplatníci v paušálním režimu poslat do 20. ledna 2024.

Autorka je daňová poradkyně ze společnosti BDO