Není to tak dávno, co se pod pojmem odpadové hospodářství skrývala výhradně přeprava z bodu A do bodu B, tedy typicky od domácí popelnice na skládku, zavzpomínal Peter Kurth, prezident Evropské asociace odpadového hospodářství (FEAD). Dnes jsou však úkoly sektoru výrazně širší a dotýkají se prakticky všech sfér ekonomiky, od primárního roztřídění přes zajištění surovin pro průmyslovou výrobu, produkci energií až po omezení vzniku CO2. A to vše při snaze o maximální redukci toho, co nakonec na skládce opravdu skončí.

„Množství odpadu roste rychleji než HDP, rychleji než populace a rychleji než recyklační kapacity EU. V prvé řadě proto potřebujeme zastavit produkci takového množství odpadu, dále pak zlepšit sběr a zpracování toho, čemu nemůžeme zabránit,“ prohlásil evropský komisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius na nedávné konferenci Vyšší energetická a materiálová bezpečnost v zemích EU, kterou organizovala Česká asociace oběhového hospodářství (ČAObH) a týdeník Hrot byl jejím mediálním partnerem.

Stále vysoká míra skládkování

Řečníci se shodli, že sektor může sehrát klíčovou roli při současných výzvách Evropy, tedy při zajištění zdrojů pro průmysl a boji proti energetické i klimatické krizi. Zvýšení podílu recyklovaných materiálů může významně navýšit dostupnost surovin, které se dnes dovážejí z dalekých zemí. „Využití surovin z recyk­lovaného materiálu pomůže zachránit 96 procent některých kovů,“ nastínil Kurth. To povede i k omezení produkce skleníkových plynů. Jak totiž upozornil Sinkevičius, právě při těžbě a zpracování surovin dnes vzniká polovina světových emisí.

V prvé řadě je tak nutné omezit skládkování, které je v Česku stále neúměrně vysoké. Na skládkách pořád končí nevyužito 45 procent komunálního odpadu. Situace v jednotlivých zemích se však značně liší a podle Kurtha je to v jiných státech i osmdesát procent.

Odpady je nicméně možné přetvořit nejen na suroviny, ale i na energie, od tepla a elektřiny až po syntetická paliva z plastů. Efektivní sběr a recyklace tak mohou Evropě pomoci odpoutat se od závislosti na fosilních palivech z nespolehlivého Ruska a v konečném důsledku i zlevnit drahé energie pro spotřebitele. Právě odpadová energetika byla proto jedním ze stěžejních témat konference.

Chybí infrastruktura na výrobu energií

Podle Michala Stiebera z ČAObH přitom v regionu střední a východní Evropy chybí dostatečná infrastruktura pro přeměnu odpadů na energie, stejně jako prostředky z veřejných fondů na její vznik. Podle ředitele pro strategii a regulaci společnosti Veolia Miroslava Zajíčka energie vzniká pouze z dvanácti procent ze zhruba 7,8 milionu tun komunálního odpadu, které Česko ročně vyprodukuje. Evropské plány přitom počítají s tím, že do roku 2030 to má být 31 procent.

V současnosti existují jen čtyři funk­ční zařízení na energetické vy­užití odpadu, dalších osm je v různé fázi plánování. Podle Zajíčka trvá jejich výstavba v optimistickém případě sedm let. Problémem jsou nechvalně proslulé stavební předpisy, ale i skutečnost, že veřejnost se vzniku spaloven obvykle úporně brání.

Komplikací je i rozporuplnost některých evropských cílů a pravidel. Cirkulární ekonomika, a tedy i zpracování odpadů na energie jsou nedílnou součástí Green Deelu, to je však v konfliktu s požadavkem na nulovou emisní stopu. Na konferenci ovšem představily své projekty i dvě společnosti, které zpracovávají odpad na energie s nulovými emisemi. Městské Pražské služby nedávno koupily zemědělskou bioplynovou stanici, kterou plánují přestavět na zařízení pro přeměnu městského gastroodpadu na bezemisní biometan. Nebude však první. Společnost EFG provozuje takovou bioplynku už několik let v Rapotíně u Šumperka.

Podle řečníků budou nicméně tak jako tak investice do energetického zpracování odpadů v následujících letech prudce růst. „V Česku očekáváme velkou vlnu investic do zařízení na zpracovávání odpadů na energie,“ prohlásil Zajíček. Totéž platí pro celý sektor oběhového hospodářství, podle Kurtha dosahuje výše investic do odpadového hospodářství v Evropě každoročně pěti miliard eur.