Ochutnejte pot vědců, kteří vynalézají naši budoucnost

Už jste zkoušeli ChatGPT? Současná umělá inteligence je sice ještě v plenkách, ale už umí přesvědčivě podávat (i smyšlené) informace a úspěšně generuje texty i zdrojové kódy. Od konce minulého roku, kdy firma OpenAI tento webový konverzační nástroj zpřístupnila jako experimentální službu, získal sto milionů uživatelů. Budoucnost se blíží mílovými kroky. A jak mimo jiné nasvědčuje iniciativa technologických bossů včetně Elona Muska, neděsí jenom „obyčejné“ lidi. Jak tedy bude vypadat? Na otázku, kam až povede vědecký a technologický pokrok v 21. století, odpovídá Michio Kaku ve své knize Fyzika budoucnosti. Ta se setkala s takovým čtenářským ohlasem, že se nyní dočkala již druhého českého vydání.

Světoznámý americký astrofyzik, spoluautor teorie strun a velký popularizátor vědy zakládá své odhady budoucího vývoje lidské společnosti na znalostech nejnovějších vědeckých poznatků a technických vynálezů. Takže žádné sci-fi halucinace, nýbrž seriózní předpověď profesora teoretické fyziky na Newyorské univerzitě. V jednotlivých kapitolách se můžete dočíst o robotice a umělé inteligenci, bioinformatice, nanotechnologiích, fúzní energii, kosmických letech a osudu lidské civilizace jako takové. Kaku každé téma rozebírá z pohledu blízké budoucnosti, poloviny století a roku 2100. Jako bonus si pak můžete vychutnat závěrečnou minipovídku o tom, jak by mohl vypadat každodenní život na sklonku 21. století. Dočkají se naši potomci skutečně turistického výtahu do vesmíru?

Druhá počítačová revoluce

Příběh Hvězdných válek začíná tím, že princezna Leia vyšle členům Povstalecké aliance holografické tísňové volání. To, co se v roce 1977 objevilo ve sci-fi filmu, by se podle Kakua mohlo zanedlouho stát skutečností. Vždyť od 3D brýlí je k hologramu už jen krůček. Stejně jako k počítačům zabudovaným v každém koutě naší domácnosti, dokonce i v našem oblečení. V blízké budoucnosti bychom totiž nemuseli mít jen chytré telefony, ale i chytré košile, které by třeba v případě nehody samy přivolaly záchranku. Zabudované čipy, to nezní zas tak neuvěřitelně, že?

Esej: Bude umělá inteligence geniální dezinformátor?

Umělá inteligence ChatGPT píše tak věrohodné rádoby odborné texty, že je mají problém odlišit od lidských výtvorů i sami vědci. Jaký z ní asi bude dezinformátor?

Umělá inteligence ChatGPT píše tak věrohodné rádoby odborné texty, že je mají problém odlišit od lidských výtvorů i sami vědci. Jaký z ní asi bude dezinformátor?

Skutečný technologický pokrok však přijde, až se vyřeší největší problém informační revoluce – vhodná náhrada křemíku. Kaku odhaduje, že než uplyne třetina 21. století, zhroutí se tzv. ­Mooreův zákon, který je jádrem počítačového průmyslu již padesát let. Podle něj se výpočetní výkon počítačů zdvojnásobí přibližně každých osmnáct měsíců. ­Ovšem takto to nejde donekonečna a i křemíkové čipy narazí na své hranice. Tehdy musí přijít na řadu vhodná náhrada, například molekulární čipy či kvantové počítače. To však již předpokládá manipulaci s atomy na vyšší úrovni, než o jaké se může dnešní nanotechnologii byť jen zdát.

Optimismus Kakua je nicméně nakažlivý, a tak v jeho knize s chutí čteme o speciálních DNA čipech, které v našich tělech objeví a zlikvidují nemoci (možná i rakovinu!) dříve, než se projeví jejich příznaky. Fanoušci Star Treku budou jistě nadšeni, že na tyto lékařské „trikordéry“ nebude muset lidstvo čekat až do 23. století, ale že se objeví již kolem roku 2100. Tedy možná.

Nadvláda strojů?

Od dob Čapkova dramatu R.U.R. si řada sci-fi spisovatelů pohrává s myšlenkou, že roboti zotročí lidstvo. Kaku situaci nevidí vůbec tak černě a jako nejpravděpodobnější scénář předkládá vyvinutí přátelské AI. „Vzestup po evolučním žebříčku bude pro roboty zdlouhavý, bude je stát desetiletí tvrdé práce. Nenastane tak náhle, aby zastihl lidstvo nepřipravené, takže by nás všechny zahnali do zoologické zahrady jako dobytek. Vědomí, jak je chápu já, je spíš proces než náhlý evoluční zvrat, a je možno stanovit stupnici takového procesu. Konečně i matce přírodě trvalo miliony let, než vytvořila lidské vědomí. Takže lidstvo nemůže zaskočit, že se jednoho dne internet nečekaně ‚probudí‘ nebo že roboti náhle začnou sami plánovat“ (s. 103).

Spíše než matrixovská nadvláda strojů nás tedy čeká dlouhodobý vzestup „křemíkového vědomí“ a my máme dost času se připravit. Roboti budou všude kolem nás, mnoho lidí připraví o práci, ale vládnout nám nebudou. Alespoň ne do roku 2100, jak nás ubezpečuje Kaku.

Porodní bolesti planetární civilizace

Tkáňové inženýrství, genová terapie a využití nanočástic k odhalení a likvidaci rakovinných buněk nás dle Kakua učiní koncem století téměř nesmrtelnými, nebo přinejmenším velmi dlouhověkými. Ruku na srdce, kdo z nás by nechtěl oklamat smrt? Za nalezení pramene mládí se však obvykle platí krutá daň. V tomto případě stárnutí populace a přelidnění, které společně s globálním oteplováním a energetickou krizí ohrozí lidskou civilizaci na planetě Zemi.

Věda a technika jsou motory prosperity, zároveň však jako dvousečný meč mohou tnout do živého. Kaku si je toho vědom a nevyhýbá se ani odvrácené stránce vědeckého a technického pokroku. Zodpovědnost za směřování lidstva klade do rukou současné generace. „Všechny technické revoluce popsané v této knize směřují k jednomu bodu: vytvoření planetární civilizace. Tato změna je snad největší v lidských dějinách. Lidé žijící dnes jsou vlastně ze všech lidí nejdůležitější, protože určí, zda tohoto cíle dosáhneme, nebo upadneme do chao­su. Od doby, kdy v Africe zhruba před 100 tisíci lety vznikl lidský druh, chodilo po povrchu Země asi 5000 generací lidí. A z nich ti, kdo žijí v tomto století, nakonec určí náš osud“ (s. 292).

Nebojte se, že byste k pochopení knihy potřebovali doktorát z fyziky. Michio Kaku má za sebou již několik úspěšných populárně-naučných publikací, a tak si můžete být jisti, že s jeho Fyzikou budoucnosti nešlápnete vedle. Je svižně napsaná, nabitá informacemi, odlehčená osobními historkami a optimistická tak akorát, abyste po jejím přečtení nemuseli propadnout futuristickým obavám, ale přáli lidstvu, aby koncem století opravdu přešlo na nový typ civilizace plně využívající obnovitelných zdrojů. A hlavně aby mělo ten turistický výtah do vesmíru. Vždyť Arthur C. Clarke nám ho sliboval v Rajských fontánách už v roce 1979. 

Kniha německého medievalisty Eduarda Mühleho představuje jedinečný pokus o syntetický výklad dějin Slovanů v časové perspektivě od 6. do 15. století. Autor ve svých interpretacích vychází z dobových písemných pramenů a zároveň využívá nových archeologických poznatků, které mění zažité představy o Slovanech. Vedle čistě historického popisu vznikání jejich společenských struktur nahlíží Mühle na středověké Slovany také očima jejich sousedů. Kniha tak slovanský svět barvitě zachycuje pohledem arabských, byzantských a latinských středověkých autorů. Zároveň se neomezuje jen na samotné dějiny Slovanů. Její druhou dimenzi představuje zkoumání Slovanů jako kulturního konstruktu, jako nástroje politiky od středověku do 21. století. Vzhledem k ruským snahám velmi aktuální téma.

Kolektivní monografie Republika ve změnách a trvání se zaměřuje na dějiny sociálního a politického myšlení v období meziválečného Československa. Autoři textů se věnují jak problematice hledání nového státu a sporu o tzv. filozofii českých dějin, tak vývoji na poli sociální i zdravotní péče, hygieny a boje proti nakažlivým chorobám. Obě tyto oblasti pak spojují témata veřejné komunikace, osvěty a výchovy, a to nejen v oblasti školství a pedagogiky, ale též v prostředí nového, masově se šířícího média – filmu. Jednotlivé texty doprovázejí dobové fotografie.

Autorka je spolupracovnicí redakce