Jako známku platební neschopnosti lze vnímat oznámení ruské centrální banky v Moskvě, že zakazuje výplatu úroků na splatných dluhopisech v rublech zahraničním investorům. Rusko míří ke krachu, komentoval tento nezvyklý krok ekonom Lukáš Kovanda. Banka tvrdí, že se jedná o dočasné opatření v důsledku mezinárodních sankcí.

„Emitenti mají právo rozhodovat o výplatě dividend a provádění jiných plateb z cenných papírů,“ uvedla centrální banka podle agentury Bloomberg. Zmrazila také prodeje místních cenných papírů, které drží cizinci. Moskevská burza navíc už čtvrtý den po sobě neobchoduje. Cílem banky je, aby se zamezilo masovému výprodeji akcií ruských firem, jež jsou zasaženy ekonomickými sankcemi Západu, a také stahování finančních prostředků z ruského finančního trhu.

Akcie ruských společností, jež se obchodují v Londýně, za poslední dva týdny ztratily 98 procent své tržní hodnoty. Část západních investorů tvrdí, že se ruský akciový trh se stává "neinvestovatelným" kvůli ekonomické blokádě.

Ruský rubl se ve středu obchodoval na úrovni 110 rublů za dolar, což je sice lepší výsledek, než v pondělí analytici očekávali, i tak se ale jedná o historické minimum. Ruské banky prodávají klientům dolar, pokud jej mají, v průměru za 125 rublů. Nově navíc centrální banka uvalila provizi ve výši 30 procent na nákupy cizích měn jednotlivci ve směnárnách, aby odradila obyvatele nakupovat západní měny.

Ukazuje se, že zmrazení poloviny devizových rezerv ruské centrální banky, jež jsou drženy v západních zemích (EU, USA, Británie, Švýcarsko) a Japonsku, funguje a ruský stát se ocitá na hraně bankrotu. Problémem pro ruské finance je i to, že obchodníci s komoditami nenakupují velkou část ruské ropy, i když zatím nepodléhá sankcím. Loni Rusko za vyvezenou ropu získalo 110 miliard dolarů. Za ropné deriváty dalších 69 miliard. 

O riziku nesplácení ruského státního dluhu hovořila už v pondělí ekonomka Elina Ribakova z bankovního sdružení Institute of International Finance ve Washingtonu. Pokud bude válka na Ukrajině eskalovat a budou pokračovat i přísné ekonomické sankce, je pravděpodobné, že Rusko bude muset svůj dluh „restrukturalizovat“. Očekává se také, že ekonomika Ruska tento rok propadne o více než deset procent.

Rovněž ratingová agentura Moody’s varovala před tím, že potenciální slabá ochota ruské centrální banky obsluhovat svůj dluh včas a v plné výši zvyšuje pravděpodobnost horších úvěrových výsledků pro zahraniční držitele ruských dluhopisů. 

Dalším problémem pro ruskou ekonomiku je distancování řady globálních firem od ruského režimu. Kromě těžařů BP a Shell oznámily konec aktivit na ruském trhu společnosti Apple, General Motors, Volvo, Daimler Truck, ExxonMobil a Harley-Davidson. S ruskými leteckými společnostmi nechtějí spolupracovat ani výrobci letadel Airbus a Boeing.

Mezinárodní měnový fond a Světová banka navíc učinily nezvyklý krok, když otevřeně kritizovaly Rusko za rozpoutání války na Ukrajině. Finanční instituce naopak slíbily podporu Ukrajině. MMF přislíbil nouzové financování pro Kyjev ve výši několika miliard dolarů.