Sam Altman, jeden z nejvýraznějších podnikatelů v oblasti umělé inteligence, se rozhodl ovládnout svět. Tento krok mu přináší miliardy dolarů – a vlivné nepřátele.
Sam Altman, jeden z nejvýraznějších podnikatelů v oblasti umělé inteligence, se rozhodl ovládnout svět. Tento krok mu přináší miliardy dolarů – a vlivné nepřátele.
Ceny másla v Německu překonaly rekord, čtvrt kila vyjde v přepočtu na 60,6 korun. V Česku to je ale dokonce 61,8 korun.
Ceny másla v Německu překonaly rekord, čtvrt kila vyjde v přepočtu na 60,6 korun. V Česku to je ale dokonce 61,8 korun.
Češi teď můžou očekávat agresivní marketingové kampaně, které budou spojeny s velkými slevami.
Češi teď můžou očekávat agresivní marketingové kampaně, které budou spojeny s velkými slevami.
Burzovní obchodování může dostat nová pravidla. Americký Nejvyšší soud projedná žádost megavýrobce čipů Nvidia o zamítnutí žaloby kvůli starému podvodu.
Když se tento týden americký výrobce čipů Nvidia stal na několik dnů nejhodnotnější společností obchodovanou na newyorské burze (a tím de facto největší firmou civilizovaného světa), sehrál v tom nečekanou roli americký Nejvyšší soud. Soudci nejvyšší právní instance Spojených států se rozhodli projednat delikátní soudní spor, jejž vedou akcionáři Nvidie s firemním vedením. Ať rozhodnou jakkoli, bude to mít zásadní dopad na podobu velkého byznysu zdaleka nejen v USA.
Žaloba, kterou na management Nvidie podali kalifornští akcionáři, tvrdí, že firma uvedla investory v omyl ohledně závislosti svého hospodaření na kryptoměnovém trhu. Nejnižší instance nejprve žalobu zamítla, ale odvolací soud její rozhodnutí zrušil. Věc tak došla až k Nejvyššímu soudu. Skutečnost, že se soudci rozhodli případ projednat, vnímali investoři jako pozitivní signál a nakoupili akcie Nvidie ve velkém. To zvedlo jejich cenu o 3,5 procenta a tržní kapitalizace firmy dosáhla 3,35 bilionu dolarů. Že ve čtvrtek cena zase poklesla, na věci mnoho nemění.
Případ je pozoruhodný. V letech 2017-2018 se grafické procesory (GPU) od Nvidie staly hitem mezi lidmi, kteří vsadili na těžbu kryptoměn. Firma již předtím vyráběla procesory pro počítačové hry; víceméně náhodou se stalo, že právě tyto procesory jsou kromě her zapotřebí také k těžbě bitcoinů a k vývoji umělé inteligence (současný obrovský úspěch firmy se odvíjí od posledně uvedeného).
Žalobci tvrdí, že Nvidia v letech 2017 a 2018 zatajila, že rozhodující část jejích tehdejších příjmů pochází právě z těžby bitcoinů. Ústy generálního ředitele Jensena Huanga naopak tvrdila, že největší podíl jejích tržeb má původ v prodeji procesorů pro počítačové hry. Důvod je prostý: zatímco herní průmysl je stabilní, trh s bitcoinem je naopak zcela nevypočitatelný. Firma pochopitelně vypadá v lepší formě, když se opírá o úspěch na stabilním trhu.
Žaloba tvrdí, že Huang a spol. záměrně zlehčovali vliv kryptoměnových tržeb na růst svých příjmů, čímž porušili zákon z roku 1934 (jenž společnostem obchodovaným na burze velí investory neklamat). Huang podle žaloby „učinil nepravdivá nebo zavádějící prohlášení“ o finančním zdraví společnosti. To mělo investory uvést v omyl a ovlivnit jejich finanční rozhodování.
Soud první instance s tím nesouhlasil, kdežto odvolací soud dal žalobě (právní experti prominou mírné zjednodušení) víceméně za pravdu. Uvedl, že Huangova prohlášení byla „nepravdivá nebo zavádějící vědomě nebo z nedbalosti“. Nvidia se poté odvolala k Nejvyššímu soudu s tvrzením, že rozhodnutí odvolacího soudu by mohlo zamést cestičku frivolním, spekulativním soudním sporům.
Případ je komplikovaný kvůli tomu, že oni podvedení akcionáři na svých rozhodnutích, na něž si dnes stěžují, obrovsky vydělali. Kryptoměny a umělá inteligence, na první pohled vzájemně nesouvisející disciplíny, jsou propojeny právě poptávkou po procesorech; vzestup a následný pád bitcoinu připravil půdu pro současný rozmach AI.
Kryptoměnový boom nejprve vytvořil obrovskou poptávku po grafických procesorech. Když těžařů zásadně ubylo, vznikl procesorů naopak přebytek. Firmy, které chtěly vytvářet velké jazykové modely umělé inteligence, si jich tak mohly snadno pořídit spoustu, aby měly na čem své modely cvičit. Právě to vedlo k řádovému zlepšení výkonu těchto modelů, jež zase motivuje další zájem o AI, jehož důsledkem je téměř tříapůlbilionová hodnota Nvidie.
Od roku 2018 akcie zdražily o více než 1700 procent. „Ačkoli soudní proces představuje potenciální rizika, tržní výkonnost společnosti Nvidia naznačuje, že investoři zůstávají ohledně její budoucnosti optimističtí,“ komentuje situaci server Fxleaders.com.
Investoři však říkají, že firma byla vystavena většímu riziku, než odhalovala. V listopadu 2018 pak vedení Nvidie uvedlo, že firma nesplnila své odhady tržeb. Její akcie během následujících dvou dnů propadly o více než 28 procent. Huang tehdy uvedl, že na vině byla „kryptografická kocovina“. „Analytici v tom okamžitě viděli rozpor s předchozím ujišťováním, že poptávka související s těžbou kryptoměn představuje jen malou část příjmů,“ uvedli akcionáři u Nejvyššího soudu.
Co to celé nakonec znamená? Nejvyšší soud se pustil do určování menšího zla. Na jedné straně je patrně pravda, že Huang a jeho podřízení skutečně investorům tajili podstatná fakta o příjmech Nvidie. Na straně druhé žalobci přišli se svou stížností na Huangovo jednání až ve chvíli, kdy viděli, že Nvidia má dostatek hotovosti, aby stálo za to pokusit se z ní nějakých pár milionů vyždímat. Tím, že se soudci rozhodli případ projednat, dávají najevo, že oportunismus žaloby považují za horší z obou zmíněných poklesků.
Pokud spor dopadne podle očekávání (tedy zamítnutím žaloby), těžko si představit, že by to jiné firmy nebraly jako zelenou k mlžení o vlastním finančním zdraví. Jeden z nejostřejších nástrojů regulace podnikatelského prostředí tak dozná řádného otupení. Jestli je to přijatelná cena za očekávané omezení frivolnosti soudních sporů, poznáme časem.
