Hlavní analytik Hrotu Mirek Zámečník vzpomíná, jak Češi „dovolenkovali“ dříve a kolik je to ve srovnání s dneškem stálo
Hlavní analytik Hrotu Mirek Zámečník vzpomíná, jak Češi „dovolenkovali“ dříve a kolik je to ve srovnání s dneškem stálo
Třetinky vypadají stylověji, říkají někteří mladí Češi. O půllitry už zájem nemají, jsou prý příliš velké. Některé pivovary i obchodní řetězce je vyslyšely.
Třetinky vypadají stylověji, říkají někteří mladí Češi. O půllitry už zájem nemají, jsou prý příliš velké. Některé pivovary i obchodní řetězce je vyslyšely.
Mladí lidé preferují nalezení letní brigády v administrativě, gastronomii či turistickém ruchu nebo u činností, které jsou všeobecně fyzicky méně namáhavé
Mladí lidé preferují nalezení letní brigády v administrativě, gastronomii či turistickém ruchu nebo u činností, které jsou všeobecně fyzicky méně namáhavé
Rozhodnutí Elona Muska poslat tréninkové čipy umělé inteligence určené pro Teslu do svého soukromého startupu xAI podtrhuje obavy z jeho střetu zájmů.
Elon Musk potvrdil zprávu o tom, že přesměroval dodávku vzácných čipů od Tesly (jíž je generálním ředitelem a největší akcionářem) své soukromé firmě na výzkum umělé inteligence xAI. Americké televizi CNBC to vysvětlil tím, že Tesla v danou chvíli neměla pro čipy od firmy Nvidia, které slouží k trénování neuronových sítí, dostatek využití a bylo lepší je zaměstnat jinde. „Tesla neměla kam tyto čipy poslat, aby je zapnula, takže by jen ležely ve skladu,“ napsal na svou síť X, dříve Twitter. Akcie společnosti Tesla se v úterý ráno v důsledku této zprávy propadly až o procento.
[[Twitter status: https://twitter.com/elonmusk/status/1798007748728365503?ref_src=twsrc%5Etfw]]
Neobvyklé rozhodnutí přichází v době, kdy se šéf Tesly tváří v tvář levné konkurenci z Číny postupně odklání od cíle zvýšit roční prodeje automobilů více než desetinásobně na slibovanou hranici 20 milionů.
Namísto toho Musk metodicky přetváří Teslu na společnost přes umělou inteligenci a robotiku. Slibuje, že jen v letošním roce investuje 10 miliard dolarů do posílení tréninkových výpočetních systémů umělé inteligence. V dubnu prozradil, že do konce letošního roku plánuje navýšit nákup čipů na ekvivalent 85 tisíc čipů Nvidia H100 jen pro trénink AI. Na konci prvního čtvrtletí jich měl zhruba 35 tisíc, píše časopis Fortune.
Není jasné, proč Tesla čipy vůbec objednávala, když v té době neměla funkční infrastrukturu datových center, která by je mohla využívat, a Musk to nevysvětlil. Proto není zjevné, jestli odklonění jejich dodávky přispěje ke zpoždění při vytváření superpočítačů, které Tesla podle svých slov potřebuje k vývoji autonomních vozidel a humanoidních robotů.
Jedním z důvodů by mohlo být, že o tréninkové čipy Nvidia H100 - natolik pokročilé, že USA zakázaly jejich vývoz do Číny – je takový zájem, že si Musk nemohl dovolit riskovat a přenechat rezervaci u Nvidie konkurenci.
Není také jasné, zda odklonění části čipů od Tesly automobilku skutečně nějak významně poškodilo. Společnost tvrdí, že v prvním čtvrtletí investovala miliardu dolarů do více než zdvojnásobení své výpočetní kapacity (ve srovnání s předcházejícím čtvrtletím).
V minulosti si Musk stěžoval, že nedostal tolik clusterů GPU Nvidia, kolik potřeboval. Koncem března Musk však naznačil, že Tesla „již není omezena výpočetním výkonen pro trénink umělé inteligence“. To by mohlo naznačovat, že období, kdy měla zprovozněnou infrastrukturní kapacitu, ale neměla dostatek čipů k jejich provozu, je nyní u konce.
Musk dále prohlásil, že rozšíření areálu výrobce elektromobilů v Texasu o nové datové centrum je téměř dokončeno. „Bude zde umístěno 50 tisíc jednotek H100 pro trénink AI,“ řekl. Shodou okolností uvedené číslo souhlasí s počtem čipů, jež Musk nechal poslat do sociální sítě X a firmy xAI.
Je možné, že společnosti nevznikla žádná škoda, a vzhledem k rozsahu svých zájmů by se zdálo logické, že by Musk nechtěl poškodit sociální síť X. Muskovo přiznání, že odklonil čipy umělé inteligence Tesly do svých dalších společností, však poukazuje na křehkou povahu vedení veřejně obchodované společnosti vedle několika soukromých společností, zejména pokud soutěží o stejné zdroje.
To je trochu problém. Pokud jste generálním ředitelem a majoritním akcionářem dvou různých společností, z nichž každá má jiné menšinové akcionáře a zaměstnance, a obě používají stejné základní vzácné vstupy, a jediný dodavatel těchto vstupů vám zavolá a řekne: „Můžeme uspokojit potřeby pouze jedné z vašich společností, která z nich by měla dostat vstupy a která by měla zůstat bez nich?“ co byste měli udělat?
První zřejmou odpovědí je, že byste neměli být generálním ředitelem a majoritním akcionářem dvou různých společností, které soutěží o stejné vstupy. Elon Musk však má takovou pozici v šesti různých firmách, jež v různé míře podnikají v oblasti umělé inteligence, takže konflikt není nikdy daleko.
Tím, že Musk nařídil společnosti Nvidia, aby nechala soukromou firmu X předbíhat ve frontě před Teslou, posunul automobilce příjem grafických procesorů za více než 500 milionů dolarů o několik měsíců. Načasování takového kroku je pozoruhodné: Musk žádá akcionáře Tesly, aby příští týden hlasovali o schválení jeho jedenácticiferného balíčku odměn.
Jakou roli v hlasování o Muskově platu sehraje příběh o bludných čipech – pomůže mu, nebo uškodí? Na jedné straně by bylo pochopitelné, kdyby akcionáři Tesly byly rozmrzelí a měli by sklon dát Muskovi o to méně peněz. Na druhou stranu tím vzniká dobrý důvod pro opačný postup: Když mu ty peníze nedáte, bude se méně soustředit na Teslu a místo toho upřednostní jiné své společnosti.
Konečně tím vyvstává otázka (která tak či tak klepe na dveře), jak velkou škodu by napáchalo, kdyby se Musk Tesle věnoval méně? Mohla by jeho pozornost být pro Teslu, v tuto chvíli již vyspělou automobilku, více přítěží než kladem? Mohlo by se jí dařit lépe s méně inspirativním, ale normálnějším vedením?
Odpověď se pohybuje v kruhu. Pokud by Tesla chtěla zůstat automobilkou, patrně by jí upozadění Elona Muska dvakrát neuškodilo. Pokud se chce orientovat především na umělou inteligenci, zní odpověď pravděpodobně opačně. Problém je v tom, že o vůli Tesly být jedním, či druhým rozhoduje (téměř sám) jediný člověk - Elon Musk.
Zjednodušeně řečeno, akcionářům Tesly se nabízí volba: buď auta bez Muska, nebo AI s Muskem. Připomíná to situaci, do níž se dostali zaměstnavatelé jiného velkého sólisty, českého hokejisty Jaromíra Jágra na sklonku jeho aktivní kariéry. Aby jeho schopností využili naplno, museli mu přizpůsobit styl hry. Po mnoho let to bylo účinnou zbraní a styl na míru šitý Jágrovi byl celkově pro tým přínosem. Jak jeho výkonnost postupně slábla, klesal i tento přínos, až špičkové kluby došly plus minus najednou k závěru, že je spíš brzdou - a přestaly Jágra zaměstnávat.
Problém je v tom, že hokejoví šéfové v NHL se ve svém byznysu dobře vyznají. V trhu s umělou inteligencí se naopak dosud nevyzná nikdo, protože teprve vzniká. Muskova intuice zde může být rozhodující. Proto je také pravděpodobné, že svoji odměnu, jejíž číselné vyjádření vypadá jako telefonní číslo na Mars, Musk nakonec dostane, ať už posílá čipy, kam chce.
