Vysoká globální poptávka po dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) nutí řadu rejdařských firem, aby si nechaly postavit komplikované tankery pro LNG v čínských loděnicích. U nich ale panují obavy z toho, zda bez větších zkušeností technologicky složitá plavidla postaví podle nejpřísnějších technických a bezpečnostních standardů.

I z tohoto důvodu se mezinárodní přepravní firmy snaží provádět co nejdůkladnější inspekce přímo v čínských loděnicích a požadují, aby byly zapojeny do celého výrobního, ale i regulačního procesu.

Zvýšená poptávka po zkapalněném plynu, který musí být udržován při teplotě minus 162 stupňů Celsia, způsobila, že tradiční výrobci tankerů pro transport LNG v Jižní Koreji nestačí produkovat dostatečné množství plavidel, která zpravidla měří na délku přes tři sta metrů a jsou široká 43 metrů.

Rejdařské firmy hledají alternativy pro uspokojené poptávky právě u čínských loděnic i přesto, že Washington chce uvalit cla na čínské firmy, jež staví kontejnerové lodě a ropné tankery.

„Potřebujeme více lodí, než dokážou postavit korejské loděnice. Čínské loděnice v tom vidí skvělou obchodní příležitost,“ vysvětlil Panos Mitrou, ředitel obchodu s plynem v Lloyd's Register, která se zabývá řízením rizik v námořní dopravě a kontroluje také dodržování předpisů v tomto sektoru. Přiznal nicméně, že kvalita tankerů pro LNG, jež vznikají v Číně, může být problematická. I proto chtějí mít zadavatelé a investoři větší vliv při dozoru, jak se tankery staví.

„Čína nemá zkušenosti se stavbou lodí na LNG. O to intenzivnější musí být dohled, který jejich budoucí majitelé na čínské loděnice kladou,“ potvrdil vedoucí financování lodní dopravy v nizozemské bance ING Stephen Fewster. Tankery, které udržují LNG pod správným tlakem i teplotou totiž vyžadují sofistikované systémy, jež jsou mnohem složitější než u jiných druhů nákladních plavidel.

Analytická společnost Drewry počítá s tím, že globální flotila přepravců LNG vzroste do roku 2029 z 660 na 1040 plavidel. Stoupající tlak na vyšší počet tankerů souvisí s tím, že řada zemí – zejména Spojené státy a státy v Perském zálivu – zvyšují produkci zemního plynu a potřebují pro export klíčové energetické suroviny tankery pro zkapalněnou formu fosilní těkavé komodity.

Čínské loděnice dosud vyrobily šest procent globální flotily LNG tankerů, v počtu nových objednávek ale už drží pětinu. Dobývají tím další výrobní sektor, který až dosud ovládaly jiné země. Čínské státem financované loděnice totiž vyrábějí plavidla levněji než korejská nebo japonská konkurence.

V současnosti průměrná cena tankeru pro LNG vyjde v Jižní Koreji na 265 milionů dolarů (šest miliard korun), v Číně to je 247 milionů dolarů (5,6 miliardy korun). Čínské loděnice navíc stály za 46 procenty lodní přepravní kapacity dodané na trh v roce 2023. I proto Bílý dům zvažuje uvalit na čínskou produkci dovozní cla.