Česká republika by se díky své poloze mohla stát evropskou křižovatkou pro přepravu zemního plynu. Jenže má to dvě slabiny: stále chybí propojení na jih do Rakouska a jen velmi omezeně je česká plynovodní síť napojena na polskou. Dlouho připravovaná propojení se podle zjištění týdeníku Hrot odkládají na později.

Návrh desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy v České republice, který zpracoval provozovatel páteřní sítě plynovodů Net4Gas a který nyní posuzuje Energetický regulační úřad, počítá s výstavbou česko-rakouského propojení až v roce 2026. Jenže před rokem Net4Gas zmiňoval rok 2024. Poměrně krátký plynovod (61 kilometrů, z toho 12 na českém území) má spojit jih Moravy s Baumgartenem, hlavním rakouským centrem pro obchod a skladování plynu.

Už jen torzo zbývá z plánů na velkokapacitní propojení české a polské soustavy v okolí Ostravy. Ještě před rokem Net4Gas počítal s výstavbou plynovodu s kapacitou až 219 gigawatthodin denně a termínem zprovoznění v roce 2023. Nyní je ve hře už jen skromný jednosměrný plynovod, který by umožnil po roce 2028 dodávat z Polska na Ostravsko 30,6 gigawatthodiny plynu denně.

Plány na přímé propojení české a rakouské plynovodní sítě v minulých letech sabotoval slovenský konkurent Eustream a jeho akcionáři, tedy slovenská vláda a skupina EPH miliardáře Daniela Křetínského. Na přelomu let 2017 a 2018 dokonce tito odpůrci přesvědčili Energetický regulační úřad, aby plynovod Břeclav–Baumgarten, známý též pod zkratkou BACI, vyřadil z desetiletého investičního plánu společnosti Net4Gas.

Po výměně tří členů Rady ERÚ v létě 2019 změnil regulační úřad postoj a přestal záměr blokovat. Od té doby realizaci plynovodu BACI oddaluje hlavně slabší zájem obchodníků o novou přepravní trasu.