Notebook je vybaven procesorem a operačním systémem čínské výroby, který byl navržen tak, aby obsahoval co nejmenší množství komponent a softwaru ze zahraničí. A počítač, který si hromadně pořizují vládní představitelé a další státní zaměstnanci po celé zemi, se v podstatě stal charakteristickým modelem čínské lokalizační kampaně známé jako Sin-chuang neboli inovace IT aplikací.
Důvod této kampaně je celkem jasný. Čínští představitelé již desítky let sní o vytvoření domácího technologického dodavatelského řetězce, zejména v oblasti klíčových komponent, jako jsou například polovodiče. Jenomže pokrok byl příliš pomalý a tlak neustále se rozšiřujícího embarga Washingtonu na high-tech zboží přiměl Peking začít intenzivně pracovat.
„Musíme zvýšit úsilí v oblasti výzkumu a vývoje polovodičů. Poskytují totiž technologickou páteř pro nezávislé, bezpečné a kontrolovatelné dodavatelské řetězce,“ nabádal letos podle deníku Financial Times v létě prezident Si Ťin-pching přední vědce a politiky.
Vůdce Číny však takový projev k vědecké a technologické obci neměl poprvé. Důraz na rozvoj vědy trvá minimálně od roku 2020, kdy představil pětiletý plán pro technologie. O necelé čtyři roky později bylo státním nákupčím nařízeno, aby postupně vyřadili počítače poháněné americkými procesory a začali nakupovat lokální technologie, zejména v oblasti polovodičů.
Centrální úřady tedy přešly od výhradního nákupu notebooků s procesory Intel a AMD k modelu, kdy tři čtvrtiny zařízení musejí mít čipy od čínských společností, jako jsou Huawei, Shanghai Zhaoxin a Phytium. A vzhledem k tomu, že Huawei je k tomu všemu ještě předním výrobcem elektroniky, není vůbec divu, že většinu objednávek získala právě tato společnost a zrovna na notebook Qingyun L540 .
Pojďme se spolu s deníkem FT a výzkumnou skupinou TechInsights podívat na to, co všechno je na tomto přenosném počítači tak cennného, že se stal první volbou čínských úřadů i vládních struktur.
Notebook pohání procesor HiSilicon 9006C a celosvětová odborná veřejnost dlouho spekulovala o jeho původu. Pochází skutečně od čínského polostátního výrobce čipů, nebo se spoléhal na zdroje nashromážděné před sankcemi? TechInsights zjistil, že 5 nm čip byl vyroben společností TSMC na Tchaj-wanu a Huawei si jich udělal velké zásoby ještě před uvalením amerických sankcí.
SSD karta s kapacitou 512 GB byla vyrobena společností SK Hynix, pravděpodobně v továrně jihokorejské skupiny v Číně. Datum balení je po datu, kdy měly americké sankce přerušit dodávky společnosti Huawei. WiFi a Bluetooth ovládá čip Huawei HiSilicon a zvuk zajišťuje čip od čínské společnosti Goodix.
Společnost se sídlem v Šen-čenu přebírá podíl na trhu od společností Texas Instruments a Analog Devices. Ovšem řadič USB, který řídí komunikaci mezi procesorem a periferiemi zapojenými přes USB port, vyrobila americká firma Microchip.
Signifikantním ukazatelem toho, že se Čína snaží osamostatnit, je také absence operačního systému Windows. Huawei vsadil na Unity založený na Linuxu, v němž uživatelé mohou přehrávat hudbu, upravovat fotografie nebo vytvářet textové dokumenty a tabulky podobně jako na počítači s Windows.
Jak je vidět z analýzy TechInsights, notebook Qingyun L540 však ještě není zcela oddělen od zahraničních technologií, což ukazuje na výzvy, které před Siovou kampaní stojí.
Lin Čching-jüan, odborník na čínský hardware ze společnosti Bernstein, uvedl, že zatímco pekingská politika Sin-chuang urychlila zavádění místních technologií, sankce Washingtonu měly ve skutečnosti výraznější dopad. „Když společnosti nemají na výběr, vytváří to trh pro místní hráče, například pro čipy s umělou inteligencí.“
Financial Times upozorňují, že to, co původně začalo jako prostá kampaň za vyřazení zahraničních technologických produktů z kanceláří vlád a státních skupin, se postupně rozšířilo na širší škálu produktů.
Podle čtyř lidí obeznámených s touto záležitostí dostali výrobci automobilů pokyn, aby zvýšili používání domácích polovodičů. Byl jim také stanoven cíl používat do příštího roku 25 procent čínských čipů.
Změny se týkají i sektoru komunikací. Státem podporovaná společnost China Telecom totiž nedávno vypsala výběrové řízení na 150 tisíc serverů pro svou síť. Dvě třetiny zakázky byly vyhrazeny pro servery vybavené domácími procesory, jak vyplývá ze záznamů o veřejných zakázkách.
Všechny tyto kroky se evidentně dějí s jasným cílem. Totiž naplnit onen pětiletý technologický plán, který prezident Si Ťin-pching představil v roce 2020.
