Průběžná data ukazují, že u více než třiceti procent pacientů se po prodělání covidu objevily živé sny a více než sedmnáct procent lidí trpí nočními můrami. Nejčastějším problémem je však nespavost. 

Právě poruchy spánku jsou jedněmi z nejčastějších dlouhodobých následků po prodělaném covidu-19. Konkrétní mechanismus vzniku těchto postkoronavirových potíží dosud není znám, některé hypotézy ale zmiňují možné poškození nervové soustavy – buď přímým působením viru, nebo sekundárně v důsledku imunitní reakce těla. 

„Vůbec nejčastějším problémem je nespavost, která se může projevovat problémy s usínáním, narušenou kontinuitou spánku nebo naopak probuzením v brzkých ranních hodinách. Tento problém udává více než šedesát procent účastníků našeho výzkumu, a to bez ohledu na tíži akutního průběhu onemocnění covid-19,“ uvedla Tereza Dvořáková, vědecká pracovnice Národního ústavu duševního zdraví.

Noční úrazy

Při dlouhém trvání má nespavost vliv na celkovou kvalitu života a psychickou i fyzickou výkonnost. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví se zaměřují primárně na parasomnie – skupinu onemocnění, která se projevují abnormálním chováním či prožitky ve spánku.

„V souvislosti s prodělanou koronavirovou infekcí se může zcela nově objevit například náměsíčnost, noční můry nebo projevy svědčící pro tzv. RBD (porucha chování v REM spánku), kdy pacienti během noci předvádějí své sny. Mohou mluvit, křičet, gestikulovat, kopat nohama nebo třeba i spadnout z postele,“ sdělila doktorka Dvořáková.

Na tyto problémy následně upozorní pacienta jeho partner nebo si je sám uvědomí, když ve spánku shodí předměty z nočního stolku nebo se zraní. „V některých případech může jít o první známku závažnějšího neurologického onemocnění, proto je v tomto případě vhodné vyšetření ve spánkové laboratoři na specializovaném pracovišti,“ doporučila Dvořáková.

Spánková hygiena

Co by měli dělat lidé v případě, že se u nich některé ze spánkových poruch objeví? „Pokud vás po prodělaném onemocnění trápí noční můry, nadměrně živé sny nebo abnormální chování ve spánku, můžete se obrátit přímo na naše pracoviště a zapojit se do probíhající studie. Vyšetření ve spánkové laboratoři pomůže stanovit jasnou diagnózu a zvolit adekvátní léčbu. Zapojit se můžete rovněž vyplněním dotazníku na www.neurocovid.cz,“ uvedla doktorka Dvořáková.

U spánkových poruch platí, že prvním krokem k jejich řešení jsou vždy režimová opatření a důsledné dodržování pravidel spánkové hygieny. Pravidelnost, optimální prostředí ke spánku a omezení kofeinu, alkoholu a nikotinu v podvečerních a večerních hodinách jsou nedílnou součástí léčby. 

Pokud nic nepomáhá, je vhodné vyhledat lékařskou pomoc – v případě nespavosti je nejlepší obrátit se na praktického lékaře, který mnohdy dokáže problém řešit sám nebo pacienta odkáže na odborníka ve svém okolí. 

„Mimo farmakologické léčby se u pacientů s nespavostí s úspěchem setkává také psychoterapie zaměřená specificky na spánek – kognitivně-behaviorální terapie nespavosti, která pomůže řešit problém dlouhodobě a prolomit začarovaný kruh obav z usínání a následné nespavosti, do kterého se nemocní s postupem času dostávají,“ konstatovala Tereza Dvořáková z Národního ústavu duševního zdraví.