Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
V rámci Programu rozvoje venkova 2014 až 2020 byly vyplaceny dotace ve výši 15,7 miliardy korun. Jestli ovšem program venkovu skutečně prospěl, nelze podle NKÚ zjistit, protože financované projekty neměly stanovené konkrétní a měřitelné cíle.
Projekty financované z programu rozvoje venkova na roky 2014 až 2020 neměly stanovené konkrétní a měřitelné cíle, kritizuje v dnes vydané zprávě Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Jak podpora přispěla k rozvoji venkova, proto nelze vyhodnotit. Příjemci dotací podle kontrolorů navíc často uváděli nepravdivé údaje. Ministerstvo zemědělství (MZe) v reakci uvedlo, že kontrola nenašla žádné pochybení při administraci, kontrolách či zadávání zakázek z programu. Celkový dopad podpory bude podle resortu vyhodnocen v roce 2026.
NKÚ se zaměřil na peníze státu a Evropské unie vyplácené z Programu rozvoje venkova na období 2014–2020. Prověřil vybraná opatření, na která bylo k září 2023 vyplaceno celkem 15,7 miliardy Kč. Peníze byly určeny hlavně na podporu investic zemědělských podniků a podporu nezemědělských činností a agroturistiky.
Kontrola ukázala, že MZe nedefinovalo cíle programu konkrétně a měřitelně, aby bylo možné vyhodnotit přínosy pro rozvoj venkova, konstatuje NKÚ. Resort podle něj na zjišťování přínosu v podstatě rezignoval i na úrovni jednotlivých projektů. "Údaje požadované v žádostech o dotaci a v monitorovacích zprávách nejsou vzájemně provázány, a lze tedy jen těžko ověřit, zda projekt dosáhl zamýšleného cíle," kritizuje NKÚ.
Zatímco u podpory investic zemědělských podniků byla situace lepší a v pěti kontrolovaných projektech ze sedmi bylo zřejmé a ověřitelné, jak tyto investice přispěly například k vyšší produktivitě či péči o zvířata, u 13 projektů na podporu nezemědělských činností a agroturistiky tomu bylo naopak. Ani jeden NKÚ nehodnotil bez výhrad.
Kontrola nenašla žádné pochybení při administraci, kontrolách či zadávání veřejných zakázek projektů Programu rozvoje venkova 2014–2020, uvedlo MZe v reakci na zprávu NKÚ. Zároveň upozornilo, že celkový dopad podpory bude vyhodnocen v souladu s platnou legislativou až v roce 2026.
K vyhodnocení projektu mají sloužit tzv. monitorovací zprávy. NKÚ zjistil, že v nich příjemci dotace často uváděli nesprávné údaje. Chyby odhalil u poloviny z 20 kontrolovaných projektů, přičemž v některých případech byly nesprávné údaje zcela zjevné.
Kontrolorům NKÚ úředníci Státního zemědělského intervenčního fondu sdělili, že uvedená data ve své činnosti nijak nevyužívali. Ověřovali jen, zda zprávy byly odevzdány v termínu. A zatímco za nedodání zprávy riskoval příjemce sankci, za nesprávné informace žádný postih nehrozil, poukázal NKÚ.
Ani u jednoho z kontrolovaných projektů NKÚ nezjistil, že by příjemci vynaložili peníze na projekty nehospodárně a v rozporu s právními předpisy, uvedlo ministerstvo. Současně odmítlo výtku kontrolorů, že s monitorovacími zprávmi nepracovalo. "Údaje sbírané od příjemců dotace v rámci monitorovacích zpráv jsou dále používány jako jeden ze zdrojů pro sledování plnění celkových ukazatelů programu a před jejich využitím jsou vždy ověřeny," uvádí MZe.
Za významný nedostatek považuje NKÚ i fakt, že SZIF ani MZe ve třech případech neoznámily orgánům činným v trestním řízení skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu ze strany žadatele o dotaci. Reosrt postup v této věci hájí tím, že ani on, ani SZIF nedošli k závěru, že okolnosti nasvědčují spáchání trestného činu.
