Konec německého mýtu? Volkswagenu láme vaz historicky zakořeněné toxické řízení

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Celý článek
0

Závislosti na lithiu z Číny se jen tak nezbavíme, přesun řetězce na Západ není rentabilní

Vybudování dodavatelského řetězce pro produkci lithia v Severní Americe a Evropě v takovém rozsahu, aby bylo možné obejít Čínu, je v současné době z ekonomického hlediska nereálné. Alespoň to tvrdí společnost Albemarle, největší světový producent lithia.

Vybudování dodavatelského řetězce pro produkci lithia v Severní Americe a Evropě v takovém rozsahu, aby bylo možné obejít Čínu, je v současné době z ekonomického hlediska nereálné. Alespoň to tvrdí společnost Albemarle, největší světový producent lithia.

Celý článek
0

Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Neprofesionální policie vs. trotlové

Pokud by stát svá opatření od počátku důsledně a předvídatelně vymáhal, nemuseli jsme být svědky pouličního „zaklekávání“ a dětského pláče.

Minulou středu strážníci načapali v Uherském Hradišti jakéhosi muže bez roušky. Ani po opakovaných výzvách si ji nenasadil, nechtěl se legitimovat, a tak ho nakonec „zaklekli“ a jeho malému synovi, který měl tu smůlu, že byl u toho, způsobili hysterický záchvat. O tři dny později se něco podobného – naštěstí bez dítěte, ale zase s pořádnou porcí ztráty policejního sebeovládání navíc – odehrálo v Českých Budějovicích. 

Vládních opatření už mají všichni dost a podobných vyhrocených situací bude přibývat. A většina z nich bude mít jedno společné: bude jim scházet univerzální dobré řešení. Část lidí stojí neochvějně za policisty (Jsou tu od toho, aby dohlíželi na dodržování zákonů, a co jiného se dá s takovými trotly dělat?), jiní za těmi, kteří skončili břichem na chodníku (Policie se má chovat profesionálně a nenošení roušky na ulici je zhruba tak nebezpečné jako tříska zaražená v prstě.), a ti poslední budou mít za to, že by si pár facek zasloužily obě strany.

Kdo má pravdu, zjevně nevyřešíme, takovým situacím by se ale vláda měla snažit předcházet. Zaprvé tím, že by opatření vyhlašovala smysluplně; nechala si od cesty některé nejvyhlášenější absurdity (jako byl před Vánocemi zákaz prodeje kávy do kelímků s sebou) a místo bazírování na pouličním nošení roušek by věnovala všechny síly kontrole toho, zda lidé v karanténě – tedy potenciální „vironosiči“ – skutečně sedí doma a nechodí do práce, což se bohužel zrovna moc neděje: v lednu vyhlásily hygienické stanice 245 tisíc karantén, ovšem zkontrolováno bylo směšných 518 osob. A zadruhé tak, že by vláda svá opatření důsledně a předvídatelně vymáhala. Předpokládalo by to srozumitelnou komunikaci s veřejností a hodně by pomohl stručný a přehledný ceník „covidových“ přestupků. Kdyby lidé od loňského jara věděli, že za chybějící roušku na ulici dostanou (když už to musí být) tisíc korun pokuty a za porušení karantény dejme tomu dvacetkrát tolik, zařídili by se podle toho a s policisty a strážníky by se hádali daleko méně.

Jasně že by se tím všechno nevyřešilo a podobným násilným případům, ke kterým došlo minulý týden v Hradišti a Budějovicích, bychom se úplně nevyhnuli. Bylo by jich ale mnohem méně.