Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Neobyvatelné pobřeží USA. Domy budou úřady vykupovat

Pobřeží ve Spojených státech bude k bydlení stále nebezpečnější kvůli hurikánům a stoupající hladině moře. Místní politici – jako v Kalifornii – chtějí lidem pomoci programem odkupu a následného pronájmu domů.

Neobyvatelné pobřeží USA. Domy budou úřady vykupovat
ilustrační foto | Shutterstock.com

Z koupě domu v Americe na pobřeží se stává adrenalinový zážitek. Kromě vyšší pravděpodobnosti, že dům zasáhne hurikán a s tím spojené povodně, to znamená i větší riziko při splácení nemovitosti. Domy u moře budou v řadě amerických států do pár desítek let neobyvatelné. 

Přesto v Jižní Kalifornii může vyjít pěkný dům řádově na několik milionů dolarů. Pokud si na nemovitost zájemce vezme hypotéku na 30 let, může se dostat do velkých finančních potíží.

Zpráva neziskové organizace Union of Concerned Scientists (UCS) už v roce 2018 odhadla, že přes 300 tisíc domů bude do roku 2045 ohroženo dlouhotrvajícími povodněmi. Tyto nemovitosti mají nyní hodnotu 115 miliard dolarů, ale v průběhu let půjde jejich cena rapidně dolů. 

Nastane katastrofa

Ceny nemovitostí v současnosti toto riziko plně nereflektují, a proto přicházejí politici s vlastním řešením. V Kalifornii navrhují spustit program, který umožní okresům a městům vykupovat domy a pak je obyvatelům pronajímat.

„Víme, že se zvyšuje hladina moří a že to bude mít katastrofální následky,“ zdůraznila Julia Steinová, ředitelka projektu Emmettova institutu pro změnu klimatu a životní prostředí na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA). Místnímu senátorovi Benu Allenovi pomáhá s přípravou legislativy, jež umožní „vyvlastnění“ nemovitostí kvůli změně klimatu. 

Steinová tvrdí, že současné oceňování nemovitostí nepočítá s klimatickými riziky. I proto by měl do celé věci vstoupit stát a začít tato rizika řídit. V budoucnu může být rovněž ohrožena související infrastruktura, kterou pobřežní komunity využívají. 

Tento nápad ale není novinkou progresivní levice. Už dříve úřady v okolí texaského Houstonu vykupovaly domy, jež byly opakovaně zasaženy záplavami, a ty byly následně zbourány. Na programu se podílí i Federální agentura pro zvládání krizí FEMA. V Louisianě dokonce došlo k přestěhování celé čtvrti. Za poslední tři dekády byla pod vodou hned sedmnáctkrát. Proto se jí začalo říkat Povodňové město (Flood City). 

Když se protipovodňová opatření přestanou vyplácet

I když na řadě míst radnice investují miliony dolarů do protipovodňových opatření včetně výstavby speciálních zdí, v určitém bodě začne být výhodnější zvolit v blízkosti agresivního moře řízený odchod z oblasti, která už pro stálé bydlení není bezpečná. Takový názor zastává klimatoložka z UCS Kristina Dahlová. 

V některých případech se vážně debatuje o velmi nákladných opatřeních kvůli stoupající hladině moře. Například obyvatelé ostrůvku Balboa v Jižní Kalifornii uvažují o zvýšení celého ostrova. V této oblasti se počítá s tím, že tu do roku 2050 stoupne hladina moře až o 60 centimetrů.

Také na druhé straně Spojených států, ve Virginii, už podle plánů budou lidé některé domy na pobřeží muset opustit. Dahlová souhlasí s tím, aby stát lidem v těchto lokalitách finančně pomohl a nemovitost vykoupil, pokud o to projeví zájem. Zejména to má smysl pro nízkopříjmové Američany, kteří nemají prostředky na to, aby se jednoduše přestěhovali, ale ani na opravy po ničivých záplavách. 

Steinová argumentuje také tím, že výkup nemovitostí a jejich pronájem umožní úřadům dlouhodobě plánovat správu celých pobřežních oblastí, včetně toho, kdy se přestane používat infrastruktura, jež je nezbytná k bydlení ve vybraných nemovitostech. Pak můžou nájemníkům říci: O. k., teď už tu není bezpečné bydlet.