Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Nová německá vládní koalice chce skončit se spalováním uhlí už v roce 2030, tedy o osm let dříve, než země plánovala
Nadšení odpůrců fosilní energie je však třeba trochu zmírnit. Detailnější studium koaliční smlouvy ukazuje, že si budoucí kabinet nenechal otevřená zadní vrátka, ale rovnou vrata od stodoly. Dřívější datum konce uhlí doplňuje slovem „idealerweise“, tedy v ideálním případě. A ten ideál je opravdu hodně idealistický.
Podle smlouvy bude nutné ve stejném časovém období vybudovat solární parky o výkonu 200 gigawattů, tedy více než trojnásobek oproti současnému stavu. Větrníků na moři má vzniknout třicet gigawattů, do roku 2045 dokonce sedmdesát gigawattů. To odpovídá výkonu zhruba 35 Temelínů. Sami zástupci větrné branže přitom spočítali potenciál mořských větrníků na šedesát gigawattů, pokud „všechny dostupné možnosti budou využity“.
Pozoruhodné jsou plány na využití vodíku. Tím je Německo posedlé, ve smlouvě je vodík zmíněn rovnou 28krát. Aby však mohl být vodík opravdu zelený, musí být vyroben z elektřiny z obnovitelných zdrojů, což je doposud drahé a neefektivní. Nová vláda proto najednou brzdí a sází na technologickou otevřenost. Tedy třeba i na takzvaný modrý vodík z plynu doplněný o technologii zachytávání CO2, což koaliční politici doposud ostře odmítali.
Počítá se také s masivní výstavbou elektráren na zemní plyn, které jsou jen o něco málo méně špinavé než uhlí, nehledě na závislost na importech z Ruska. Akorát s německým jádrem bude napřesrok navzdory občasným nadějím zaznívajícím v Česku definitivní konec. „Na konci jádra trváme,“ říká jasně německá koalice.
