Šéf amerického Fedu Jerome Powell už si zjevně nemyslí, že cenová vlna odezní sama od sebe, až zase začnou normálně fungovat „dodavatelsko-odběratelské vztahy“. Bude se to muset poléčit způsobem, který řeší převis poptávky nad nabídkou spolehlivěji než za starých časů demižon slivovice. Debata o tom, jak zavinout nákupy dluhopisů, je v Americe na spadnutí a dalším logickým krokem je zvýšení úrokových sazeb. Ne u korun českých, ale u dolarů amerických.
Naši národní měnu můžeme mít rádi, být na ni pyšní a nechtít se jí vzdát. Takže měnová rozhodnutí u nás jsou důležitá pro Česko, jehož podíl na celosvětovém HDP už před pár lety klesl pod hranici tří desetin procenta a odpovídá asi tak čtvrtině metropolitní Paříže. Bude dál klesat, protože náš růst je zkrátka nižší než celosvětový průměr.
Nestárnoucí tabulky
Až podraží „baksy“, globální transakční měna, v níž je stále ještě vedena většina světových devizových rezerv, bude to něco jiného. Návrat k normální měnové politice v USA pocítí na Wall Street i v poslední vesnici, drobnými retailovými hráči na burzách počínaje, platiči hypoték, kteří jedou nadoraz, konče.
Ukáže se, že jedinou literaturou, která od dob Richarda Witta, léta Páně 1613, nezestárla a říká pořád to samé, jsou finančně-matematické tabulky. Dlužníci poznají, že hypotéka se splácí opravdu mnohem obtížněji, když je úroková sazba třeba čtyři a půl, a nikoli jeden a půl procenta ročně. To samé poznají i ti, kteří převezmou vládní odpovědnost po předchůdcích, kteří „investovali do ľudí“, tedy do nákupu voličské přízně, mnohem větší objemy peněz než do aktiv s nějakou pozitivní návratností.
A když už jsme u té návratnosti a odúročitele, to bude mimořádná zkušenost pro všechny, kteří se domnívali, že investice s přívlastkem „platformová“, „globálně škálovatelná“, „měnící hmotný statek v tok plateb za sdílenou službu“ jsou sázkou na podíl z budoucího zlatého deště. Jenže na euro nebo dolar, které daný projekt vytvoří za patnáct let, se díváte úplně jinak, když je úroková sazba třeba pět procent, protože jeho současná hodnota bude nějakých 48 centů. Diskontujte dvojnásobnou sazbou a jste na poloviční hodnotě a investiční horizonty se krátí. Projekt, který vypadal při levných penězích jako něco, co by chtěl mít každý, nezaujme při vyšších úrokových sazbách jediného zájemce.
Bludy a šílenství davů
Co se přihodí stratosferické valuaci firem, jež měly vydělávat majlant, až opanují trh, ale teď ještě musejí projít desetiletím, kdy do nich musíte lít peníze, aby si ten tržní podíl vykolíkovaly? Jistěže se zhroutí, a to nejen kvůli výrazně nižší čisté současné hodnotě, dané úrokovými sazbami. Každá pořádná bublina na trzích byla vždycky spojena také s fenoménem davové psychózy, naprosto skálopevným přesvědčením laiků, že i oni nejen chtějí, ale mají právo být bohatí skrze spekulace na burze i mimo ni. Investorská demokracie zpravidla skončila po každém splasknutí bubliny. Hezky popsané to bylo už před 170 lety Charlesem Mackayem v jeho Mimořádných populárních bludech a šílenství davů.
