Německá ekonomika se připravuje na masivní uprchlickou vlnu, která by mohla alespoň částečně vyřešit napjatou situaci na trhu práce. Z bombardované Ukrajiny prchá několik milionů obyvatel, zejména ženy s dětmi. Uprchlíci jsou nyní hlavně v sousedních zemích, jako je Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, případně i Česko. Do Německa dosud přišlo přes sto třicet tisíc Ukrajinců.
Už nyní němečtí politici volají po tom, aby běženci získali okamžitě ochranu na jeden až tři roky bez zdlouhavého azylového řízení. „Každý, kdo chce v Německu pracovat, by měl mít také dovoleno pracovat,“ prohlásil poslanec CDU Marc Biadacz z výboru pro práci a sociální věci ve Spolkovém sněmu. Rychlé začlenění Ukrajinců do německé společnosti bez zbytečné byrokracie je podle něj správné.
I když většina prchajících před ruskou agresí tvrdí, že se po skončení války budou chtít vrátit, v Německu se připravují i na to, že řada z nich už zůstane a pomůže vyřešit problémy na pracovním trhu. Zejména sektory zdravotnictví a sociální služby nemají dost personálu.
Také podnikatelé a odbory se připravují na to, že Ukrajince zaměstnají. Ve společném prohlášení uvedli, že podporují rychlé přijetí ukrajinských běženců, jejich zaškolení a poskytnutí práce. Firmy se poučily z uprchlické vlny v letech 2015 až 2016 a chtějí lidem umožnit pracovat co nejdříve. Ministerstvo vnitra uvedlo, že registruje od lidí už 350 tisíc nabídek na ubytování.
Sporná situace nastala ohledně tisíců migrantů z Ukrajiny, kteří jsou původem z afrických zemí a z Blízkého východu. Německé ministerstvo vnitra nicméně potvrdilo, že i ti, kteří nemají ukrajinské občanství, mají mít podle pravidel EU stejný ochranný status. V minulých dnech bylo kritizováno například Polsko, kde mělo z řad polských nacionalistů docházet k útokům na uprchlíky jiné než bílé pleti. Varšava kritiku odmítla.
Německo hlásí nízkou míru nezaměstnanosti, jež v únoru dosáhla 5,3 procenta. Podle Institutu pro výzkum práce a zaměstnání (IAB) bylo na konci roku 2021 v Německu neobsazeno 1,69 milionu pracovních míst. Jedná se o rekordní hodnotu od roku 1989, odkdy se tento ukazatel sleduje. I proto firmy i odbory podporují, aby mohli lidé utíkající před válkou okamžitě začít pracovat v největší zemi EU.
Už nyní v Německu pracuje 330 tisíc Ukrajinců, a to zejména v sektorech zdravotnictví a sociální péče. Asociace německých průmyslových a obchodních komor tlačí na vládu, aby usnadnila vydávání pracovních povolení. O pracovníky se hlásí 2800 firem.
Statistika IAB uvádí, že zhruba polovina Ukrajinců, kteří v Německu pracují, má vysokoškolské vzdělání, čtrnáct procent jiné odborné vzdělání. Vysoký je také počet žen, jež tvoří 57 procent a je jich více než z jiných zemí. „Celkově lze hodnotit úroveň vzdělání Ukrajinců žijících v Německu ve srovnání s jinými zeměmi původu jako vysokou,“ uvádí experti na německý pracovní trh. Aby se lidé z Ukrajiny do německé společnosti co nejlépe integrovali, je potřeba vytvořit dobré podmínky pro zapojení dětí ve školách.