Už v roce 2002 začalo Německo pod vedením svých vlád uvažovat o konci jádra v energetice. Po jaderné havárii v japonské Fukušimě v roce 2011 tato snaha ještě zesílila. Celkově v letech 2002 až 2022 musela německá ekonomika investovat do energetického sektoru 696 miliard eur (17,4 bilionů korun).

Do nových obnovitelných zdrojů Německo investovalo 387 miliard eur (9,7 bilionu korun) a k tomu je potřeba připočítat i dotace ve výši 310 miliard eur (7,8 bilionu korun), vypočítal profesor Jan Emblemsvåg z norské univerzity vědy a techniky NTNU.

Emise ve sledovaném období snížila osmdesátimilionová země o 25 procent, konstatoval v článku pro odborný časopis International Journal of Sustainable Energy. Pokud by si německá ekonomika ponechala jaderné zdroje a investovala do jejich rozvoje jen polovinu celkové částky, v roce 2022 by snížila emise uhlíku o 73 procent.

Emblemsvåg tvrdí, že si největší evropská ekonomika měla ponechat energetickou koncepci založenou na rozvoji jádra.

Navíc odstavené jaderné zdroje musely nahrazovat při produkci elektřiny uhelné nebo plynové elektrárny, když neměly obnovitelné zdroje z větru a slunce dostatečný výkon. Muselo se také investovat do větší odolnosti energetické soustavy.

V roce 2002 tvořilo jádro asi pětinu produkce elektřiny v Německu, od roku 2023 to je nula. Kromě toho, že se musely postavit nové obnovitelné zdroje, německé hospodářství přišlo o spolehlivý bezemisní zdroj výroby elektřiny, který je prakticky kdykoliv k dispozici, napsal web OilPrice. Německo v letech 1961 až 2023 celkově postavilo a provozovalo 37 jaderných reaktorů.