Německo je čtvrtou největší ekonomikou světa. Přitom se rozhodlo pro riskantní energetickou politiku, jež počítá s opuštěním výroby elektřiny z jádra i z uhlí. Tři největší ekonomiky světa – Spojené státy, Čína ani Japonsko – jádro nezavrhují.

V Evropě Francie nebo Británie chtějí jadernou energetiku rovněž rozvíjet. Proto řada odborníků s napětím sleduje, jak se bude situace na německém energetickém trhu vyvíjet po roce 2022, kdy sousední země odpojí i své poslední tři jaderné bloky.

Aktuálně s varováním přišla asociace německých pojišťoven GDV. Plošný výpadek proudu by pro Německo znamenal katastrofální důsledky a německá ekonomika není na takový scénář dostatečně připravena. „Nejsme bohužel v Německu dostatečně připraveni na důsledky rozsáhlého výpadku proudu,“ prohlásil generální ředitel GDV Jörg Asmussen.

Zástupci pojišťoven a odborníci na hodnocení rizik vycházejí z informací příslušníků civilní obrany a krizových manažerů. Bývalý šéf Spolkové agentury pro technickou pomoc, jež slouží jako orgán civilní obrany, Albrecht Broemme navíc zmiňuje i nebezpečí hackerských útoků na energetický systém. Extrémní povětrnostní jevy, ale i teroristické útoky by mohly ohrozit stabilitu energetické soustavy v celé Evropě. „Německo vůbec není na výpadek připraveno,“ zdůraznil. 

Blackout by navíc okamžitě postihl celou společnost. Odborník na pomoc při katastrofách Wolfram Geier potvrdil, že masivní výpadek elektrického proudu představuje v současnosti pro největší ekonomiku Evropy jedno z největších rizik. 

Kvůli tsunami bez jádra

Obavy posiluje energetická transformace prosazovaná posledními kabinety Německa. Po roce 2011, kdy v Japonsku došlo k jaderné havárii způsobené ničivým zemětřesením a následnému tsunami, se vláda Angely Merkelové rozhodla k odstavení všech jaderných elektráren v zemi do konce roku 2022. V té době jich Německo využívalo sedmnáct. 

Postupně docházelo k jejich odpojování, do sítě dodávají elektřinu poslední tři a skončí na konci tohoto roku. Souběžně s tím se měly budovat obnovitelné zdroje, jejich výstavba ale nepokračuje tempem, jak si vláda naplánovala. K tomu navíc dochází k odpojování uhelných elektráren. I proto zaznívají obavy, že je energetická soustava Německa (a potažmo i jeho sousedů) křehká. Připomíná se také fakt, že dosud nedošlo k vážnějším výpadkům elektřiny, ale počet zásahů provozovatelů sítí ke stabilizaci soustavy je výrazně vyšší než v předchozích letech. 

Basilejský prognostický institut pro bavorský svaz průmyslu varoval, že bezpečnost dodávek energií může v následujících letech utrpět zejména kvůli tomu, že výroba elektřiny je v Německu s nárůstem zelených zdrojů stále méně předvídatelná, protože solární a větrné elektrárny jsou více závislé na počasí. Dalším rizikovým faktorem je růst poptávky po elektřině. Zejména se to týká jižního Německa, kde je umístěno velké množství průmyslových podniků.

Asmussen varoval, že nebude možné veškeré potenciální výpadky proudu krýt pojištěním. Pokud by došlo k blackoutu, byly by škody natolik rozsáhlé, že by je samotné pojišťovny nemohly plně absorbovat. Pojištěním mohou firmy škody pouze zmírňovat, vysvětlil.