Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Prudký růst mezd v největší evropské ekonomice snižuje šance na to, že Evropská centrální banka sníží úrokové sazby.
Pro konkurenceschopnost německého průmyslu, na kterém je závislá řada českých firem ve formě subdodavatelů, to není dobrá zpráva. Kromě vysokých cen energií právě mzdové náklady podvazují růst německé ekonomiky.
Nyní přišla od německé centrální banky zpráva o tom, že německé odbory prosadily v kolektivních smlouvách růst mezd o 6,2 procenta během prvních třech měsíců roku. Znamená to nejrychlejší tempo růstu za posledních deset let. V posledním kvartále loňského roku mzdy v Německu rostly o 3,6 procenta.
Ekonomové uvedli, že německá čísla s údaji z dalších zemí naznačují, že roční kolektivní růst mezd v eurozóně vzrostl v prvním čtvrtletí na 4,7 procenta ze 4,5 procenta v předchozím čtvrtletí.
Pro Evropskou centrální banku (ECB) to je varovný prst pro případné snižování úrokových sazeb. A vyšší sazby zase znamenají, že se omezují investice v evropské ekonomice. Přitom od začátku roku se spekuluje o tom, že už 6. června ECB sazby sníží. Nyní jsou na úrovni 4,5 procenta a jsou tak nejvyšší za posledních dvaadvacet let. Až do poloviny roku 2022 byly několik let na nulové úrovni.
Centrální bankéři z Frankfurtu nad Mohanem už dopředu avizovali, že snížení sazeb bude záviset na tom, zda se tempo růstu mezd zpomalí. Proto je stále pravděpodobnější scénář, že o případném snížení úrokových sazeb ECB rozhodne až v září, poznamenal ekonomický list Financial Times.
Šéfka ECB Christine Lagardeová nicméně před pár dny uvedla, že existuje velká pravděpodobnost, že se náklady na půjčování peněz budou snižovat. Cílem centrální banky je udržovat v eurozóně míru inflace okolo dvou procent. V dubnu byl tento klíčový ukazatel na úrovni 2,4 procenta.
Šéf německé Bundesbanky Joachim Nagel ale varoval, že investoři nemohou automaticky počítat s tím, že ECB bude sazby snižovat. V německé ekonomice tlak na růst mezd zvyšuje nedostatek kvalifikovaných pracovních sil a také ochota odborových svazů stávkovat a dále omezovat výkon německého hospodářství.
I proto si odbory v kolektivních smlouvách „vystávkovaly“ výrazné navýšení mezd. V březnu to bylo meziročně o 11,7 procenta. Německé odbory navíc požadují, aby růst mezd každým rokem činil sedm až patnáct procent.
Ekonom Greg Fuzesi z americké banky JPMorgan varoval, že nejnovější údaje o růstu mezd v největší evropské ekonomice ukazují obtížnost dosažení inflačního cíle v EU. Evropská ekonomika má navíc problém se zvyšováním produktivity práce.
