Ministerstvo zemědělství zveřejnilo připomínky, které Evropská komise poslala do Česka ke Strategickému plánu společné zemědělské politiky. Ostře sledovaný dokument, který letos v lednu vyvolal demonstrace zastánců velkých zemědělských podniků, ovlivní to, kam v následujících letech potečou miliardy zemědělských dotací. 

Brusel toho Česku na 43 stranách vytýká mnoho. To pro resort řízený Zdeňkem Nekulou na první pohled nevypadá jako dobrá vizitka. Původní verze plánu, za kterou stálo ještě bývalé vedení ministerstva v čele s Miroslavem Tomanem, se dočkala šedesáti stran připomínek. Po radikální a emotivní úpravě se tedy seznam výhrad smrskl jen minimálně. 

Důležitější než délka je však obsah. A v tomto směru to vypadá, že tentokrát dopadla vláda lépe. Komise chválí Česko například za navýšení prostředků druhého pilíře o 65 procent z národních zdrojů. Oceňuje také snahu Česka zlepšit ekonomickou situaci malých farmářů. To je klíčový bod. Současná vláda chce zavést takzvanou 23procentní redistributivní platbu na prvních hektary. To v praxi znamená, že zemědělcům hospodařícím na větší ploše než 150 hektarů se bude s každým dalším hektarem průměrná dotace snižovat.

Právě to bylo terčem kritiky Zemědělského svazu a Agrární komory, podle kterých se střední i větší zemědělci propadnou do ztráty, což v konečném důsledku povede k omezení produkce potravin. Komise vytýká Česku, že zavedení redistributivní platby dostatečně neodůvodnilo potřebnými analýzami, a není tak jasné, jaké konkrétní dopady to bude mít. „Česko se vyzývá k doplnění o kvantitativní analýzy vysvětlující kombinované efekty všech navrhovaných nástrojů podpory na redistribuci,“ uvádí dokument.

Právě toho se chytají organizace zastupující velké zemědělce. „Potvrzuje se tak naše tvrzení, že od počátku jde pouze o politické rozhodnutí bez jakéhokoli odborného podkladu, odůvodnění a bez znalosti dopadů na zemědělství i celou společnost,“ reagoval prezident Agrární komory Jan Doležal. 

Dokument lze však interpretovat spíš tak, že Komise zvýšenou podporu malých zemědělců vítá, chce ji jen lépe odůvodnit. Nezastává se ale velkých zemědělských podniků jako takových. Jak upozornil ve svém blogu na Aktuálně.cz agrární analytik Petr Havel, Komise třeba apeluje na snížení velikosti monokulturních pozemků ze současných třiceti na maximálně dvacet hektarů a na pět hektarů na erozí ohrožených plochách. Už platné, třicetihektarové omezení přitom vyvolalo značnou nevoli mezi velkým agrárníky. Nelze z toho tedy vyvozovat, že by Komise pro ně měla nějaké zvláštní pochopení.

Vláda na oplátku za zavedení redistributivní platby ustoupila od zastropování dotací pro velké zemědělce, což si stanovila za cíl v programovém prohlášení. To komise „bere na vědomí“. Brusel má samozřejmě i řadu dalších připomínek, ty se však netýkají těch nejspornějších bodů, které v lednu vyvolaly ostré střety mezi jednotlivými zájmovými frakcemi v českém zemědělství. 

Doporučuje Česku, aby se ve větší míře zabývalo snížením produkce agrárních emisí, snížením spotřeby pesticidů nebo vyšším využíváním obnovitelných zdrojů energie v zemědělství. To souvisí i s nutným omezením závislosti na dodávkách fosilních paliv z Ruska kvůli válce na Ukrajině, kterou Komise zmiňuje hned v úvodu dokumentu. Apeluje také na zaměření se na kvalitu vody a udržitelné zalesňování. 

S tím se v zásadě ztotožňuje i ministerstvo zemědělství. „Mojí dlouhodobou prioritou je zajistit dostatek zdravých a kvalitních potravin a mít přiměřenou míru soběstačnosti. A to jak na úrovni České republiky, tak celé Evropské unie. Nemůžeme ale rezignovat na řešení dopadů klimatické změny, která přináší i dlouhé období sucha. To nás může velmi rychle doběhnout, jak ukazuje i letošní mírná zima a suché jaro,“ reagoval na výtky Nekula.