To datum bude obtížné zapomenout: 22. února 2024 předvedly akcie firmy Nvidia kousek, jemuž se v dějinách kapitalismu máloco vyrovná. Do desáté hodiny dopolední stoupla cena jejích akcií o téměř 15 procent, čímž nafoukla tržní kapitalizaci firmy na 1,91 bilionu dolarů (z 1,66 bilionu dolarů z předchozí uzávěrky).

Zisk 250 miliard dolarů se rovná 40 procentům hodnoty Tesly a 80 procentům hodnoty Oraclu; hodnotu Intelu o pětinu překračuje. Nvidia tak během pár desítek minut převzala ve světě investic ústřední roli.

Její hospodářské výsledky, oznámené po uzavření trhu 21. února, rozpoutaly šílenství, jež do následujícího odpoledne vytáhlo technologický index Nasdaq 100 (sdružuje smetánku americké technologické scény) o tři procenta vzhůru.

Hrot24

Obchodní oddělení investiční banky Goldman Sachs Group Inc. označilo firmu vzhledem k jejímu vlivu na růst akcií za „nejdůležitější akcii na planetě Zemi“ s tím, že „Nvidia je hnacím motorem burzy, tou akcií, která skutečně udává tón“.

Šéf Nvidie Jensen Huang ve středu prohlásil, že „poptávka prudce roste po celém světě“, protože generativní umělá inteligence dosahuje „bodu zlomu“. Jeho optimismus je jistě pochopitelný, vzhledem k pohádkovým výsledkům (především ke 24 miliardám předpovídaného výdělku) i díky rozšířenému názoru, že oblast umělé inteligence se ukáže jako transformační technologie právě načatého tisíciletí.

ro rekapitulaci: akcie Nvidie ve čtvrtek uzavřely obchodování se ziskem 16,4 procenta, když čtvrtletní výsledky a nové prognózy o parník překonaly očekávání analytiků. S tím se svezl celý index S&P 500, hlavní ukazatel výkonnosti akcií na Wall Street: uzavřel se ziskem 2,1 procenta, čímž zaznamenal největší denní nárůst od ledna 2023 a (jakoby mimochodem) překonal rekordní hodnotu z minulého týdne.

I zmiňovaný technologický index Nasdaq dosáhl svým tříprocentním ziskem rekordní výše. Optimismus se přelil i na další trhy. Také index Stoxx Europe 600, japonský Nikkei 225 a index londýnské burzy FTSE All-World poskočily na rekordní hodnoty.

Nvidia tak svou tržní kapitalizací přeskočila Amazon i Alphabet (mateřskou společnost Googlu) a stala se třetí nejhodnotnější společností kótovanou na burze v USA. Hned po Microsoftu a Applu.

V tuto chvíli hraje všechno Nvidii do karet nejlépe, jak to jen jde. Když váš konkurent tvrdí, že potřebuje injekci zvíci sedmi bilionů dolarů, aby s vámi udržel krok (jako to na začátku února udělal Sam Altman, šéf společnosti OpenAI, která provozuje ChatGPT), asi si nevedete zle.

Konkurenti pomáhají

Z těch sedmi bilionů – nebo kolik nakonec Altman sežene – jich nakonec hodně skončí v kapsách akcionářů Nvidie. Poptávka po čipech pro umělou inteligenci stále převyšuje nabídku.

Prognóza Nvidie, podle níž tržby v aktuálním čtvrtletí dosáhnou rekordních 24 miliard dolarů, trojnásobku loňské částky, se opírá právě o fakt, že kdokoli chce být na scéně umělé inteligence považován za seriózního hráče, musí k tomu mít to nejlepší vybavení. A základní jeho součástí jsou čipy – a nikdo je dnes nevyrábí zdaleka tak kvalitní jako Nvidia. Z toho plyne, že čím usilovněji se budou její konkurenti snažit, tím více bude Nvidia tržit.

To není spekulace. Amazon, Alphabet a Microsoft, největší klienti Nvidie, již uvedli, že kapitálové výdaje porostou. Mark Zuckerberg z Meta šel ještě dál. V lednu prohlásil, že jeho společnost bude mít do konce roku 350 000 čipů Nvidia H100 pro umělou inteligenci.

Nvidia neuvádí, kolik stojí, ale odhaduje se, že jejich cena je až 40 000 dolarů za kus. I kdyby Meta zaplatila polovinu, znamenalo by to sedm miliard dolarů – a to jen od Zuckerberga. Při takové poptávce Nvidii ani nemusí moc mrzet, že administrativa prezidenta Joea Bidena omezuje prodej jejích čipů do Číny.

Druhou stránkou věci je, že tento boom nepotrvá věčně. Ve chvíli, kdy uvedení klienti Nvidie zjistí, k čemu je taková umělá inteligence komerčně dobrá, přijde jejich zlatá chvíle a Nvidia se může snadno ocitnout v pozici podobné výrobci počítačového hardwaru IBM: její produkce bude komoditizovaná a žádný kšeft srovnatelný s letošním 22. únorem z ní plynout nebude.

Ta situace však dosud nenastala. A protože Nvidia čipy navrhuje, a fyzicky nevyrábí (ačkoli o ní zjednodušeně jako o výrobci čipů píšeme), jsou její hrubé marže velmi vysoké – dosahují 76 procent. Zatímco výdaje na infrastrukturu v jiných společnostech jsou na vzestupu, nárůst takových výdajů je u Nvidie ve srovnání s růstem příjmů minimální. Hlavně proto čítal ve čtvrtém čtvrtletí její provozní zisk 11,5 miliardy dolarů.

Co teď s těmi penězi?

Vnucuje se jiná otázka: když Nvidia svůj masivní cash flow nepotřebuje k vylepšené svého zlatého koryta, co s ním bude dělat? Pustí se do vlastního vývoje specifických aplikací AI? Bude se chtít zabetonovat v pozici designéra čipů? Bude se nějak dále věnovat tomu, čím je dosud asi známá nejvíce, tedy grafickým kartám s hlavním využitím v počítačových hrách?

Tam má mimochodem zajímavé eso v rukávu – patrně již dnes by mohla přijít s produktem o třídu lepším, než jaké jsou na trhu dostupné, ale čeká na to, co s čím vyrukuje její hlavní konkurent AMD.

Jestliže v DNA každého úspěchu je zaseto sémě úpadku, v případě Nvidie je není třeba hledat dvakrát komplikovaně. Jen si představte, kolik by firma musela vydělávat, aby si nadšení investorů (a s ní kapitalizaci 1,91 bilionu dolarů) udržela ještě pozítří, za měsíc, za pět let.

Na konci letošního února se okolnosti sešly tak, že by pro Nvidii bylo nejlepší, kdyby se do budoucna nic neměnilo: cesta z vrcholu vede, plus minus, pouze dolů. Jenže to jediné, co dnes o trhu s kartami, čipy a AI s jistou víme, je, že se měnit bude.