Západ se smiřuje s tím, že optimistické zprávy z ukrajinské fronty jsou minulostí. Okouzlení prezidentem Volodymyrem Zelenským po dvou letech války u západních spojenců opadlo a klesá i reálná vojenská pomoc zemi, která se brání většímu a silnějšímu sousedovi. I proto se stále častěji hovoří o tom, že Ukrajina nemusí válku vyhrát – a pravděpodobnost její výhry se s dalším trváním bojů snižuje.

NATO se samozřejmě připravuje na různé scénáře, a to včetně těch černých nebo úplně nejčernějších. Právě z takového scénáře, který unikl bundeswehru (pokud je tedy pravý) na veřejnost, cituje německý bulvární deník Bild. Plyne z něj, že k rozsáhlému hybridnímu útoku na východní křídlo Aliance (součástí mají být drobné pohraniční šarvátky) by mohlo dojít už letos v létě a na podzim by mohlo následovat rozsáhlejší napadení malých pobaltských zemí, jejichž vstup do NATO z roku 2004 skousává Kreml velmi těžko.

Zmíněný – znovu dodejme zcela hypotetický – dokument bundeswehru popisuje měsíc po měsíci, jak k vyhrocení vztahů mezi Západem a Ruskem dojde. V únoru podle něj Kreml povolá do armády dvě stě tisíc branců a následně zahájí mohutnou jarní ofenzivu na Ukrajině. Do června pak ruská armáda zatlačí podle tohoto černého scénáře ukrajinské jednotky zpět ke Kyjevu.

V červenci se Kreml obrátí proti členským zemím NATO, očekávají se kybernetické útoky a další formy hybridní války v Pobaltí – Litvě, Lotyšsku a Estonsku. Bude docházet k drobným vojenským střetům, které Putin podle scénáře využije jako záminku k pořádání rozsáhlých vojenských cvičení na svém území a v Bělorusku.

K další eskalaci by mohlo dojít v říjnu, kdy ruský diktátor nařídí rozmístění vojáků a raket středního doletu v Kaliningradské oblasti. Od prosince pak budou pokračovat vojenské provokace v oblasti koridoru Suwałki, což je území na litevsko-polské hranici (dlouhé 103 kilometrů), s nímž z jedné strany sousedí Kaliningradská oblast a z druhé Bělorusko.

Dlouhodobě je úzký koridor považován z vojenského pohledu za nejslabší místo NATO v Evropě. Pokud by jej ruská armáda obsadila, odřízla by pozemní přístup do Pobaltí. Zde by pak mohlo docházet k dalším vojenským střetům s četnými oběťmi.

K těmto hypotetickým událostem by mělo dojít v době, kdy budou Spojené státy paralyzovány po listopadových prezidentských volbách a nebude jasné, kdo bude v Bílém domě dále vládnout. Očekává se, že pravděpodobný republikánský kandidát Trump výsledky voleb zpochybní, pokud jednoznačně nevyhraje.

Pro Kreml by to byla ideální doba, aby zopakoval osvědčený model, během něhož došlo roku 2014 k obsazení Krymu.

Země NATO podle uniklého černého scénáře rozhodnou o větším nasazení vojáků proti ruské agresi až v květnu 2025 a v takzvaný den D rozmístí na východním křídle Aliance tři sta tisíc vojáků včetně třiceti tisíc příslušníků německého bundeswehru. Otevřenou otázkou však podle tajného scénáře zůstává, zda země Severoatlantické aliance zaútočí přímo na Rusko. Stejně tak otevřenou otázkou nicméně samozřejmě je, jestli si válkou těžce sužované Rusko dovolí na NATO vůbec zaútočit.