Itálie zůstává oblíbenou destinací pro boháče z dalších evropských zemí, zejména z Francie a Spojeného království i přesto, že Řím zvyšuje rovné zdanění příjmů supermovitých lidí na 200 tisíc eur (pět milionů korun) ročně.

„Lidé se do Itálie stěhují nejen kvůli daním, ale také proto, že se jim líbí italská riviéra, italské Alpy, architektura, kultura, lidé,“ vysvětlil Miles Dean, expert na daňové systémy v účetní a poradenské firmě Andersen.

Nárůst zaznamenává zejména z řad klientů z britských ostrovů, kteří mají pro daňové účely své sídlo v zahraničí. Nově budou muset danit příjmy z ciziny v Británii. Nová labouristická vláda si od tohoto opatření slibuje vybrat více prostředků do státní kasy. Proto se podle Deana řada bohatých Britů hodlá natrvalo přestěhovat právě do Itálie.

Další daňoví poradci přiznávají, že také Francouzi ve stále větším množství projevují zájem o přestěhování do třetí největší evropské ekonomiky EU. Zámožní Francouzi se zase obávají politické nestability a vytvoření levicové vlády, která by zavedla vyšší zdanění pro poplatníky s nejvyššími příjmy.

I když vláda premiérky Giorgie Meloniové v srpnu nečekaně oznámila zdvojnásobení ročního odvodu pro nové daňové rezidenty na 200 tisíc eur, i tak se to těm nejbohatším Evropanům vyplatí. Už nyní platí italský Milán za centrum boháčů, oligarchů, sportovců a soukromých investorů z celého světa.

„Nárůst ze sto tisíc na dvě stě tisíc eur nepředstavuje pro multimilionáře, kteří mají velké příjmy v zahraničí, takový rozdíl,“ řekl Marco Cerrato, partner daňové firmy Maisto e Associati v Miláně.

Vláda Meloniové zvýšením rovné daně pro bohaté cizince chce umlčet kritiky v italské společnosti. Částka ve výši 200 tisíc eur ročně je ale pro nejbohatší lidi stále poměrně nízká, vysvětlil daňový poradce Maurizio Fresca z italské mezinárodní právní firmy Chiomenti. Jeho klientům jde v první řadě o to, aby systém daní i po jeho zvýšení zůstal stabilní. Boháče pak chrání mezinárodní smlouvy zamezující dvojímu zdanění od placení daní v dalších zemích.

Navíc zvýšení daně se bude vztahovat jen pro nově příchozí daňové rezidenty. Odradit to může pouze ty, kteří nemají dostatečný kapitál. Mezi další evropské daňové ráje tradičně patří Monako a Švýcarsko, případně Kypr, Malta nebo Řecko.

Při rozhodování o nové adrese se v případě ultrabohatých lidí jedná podle daňových odborníků o mix nižších daní a životního stylu v dané zemi a jeho snadnou dostupnost z celého světa.