V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Více než tisícovka z celkových dvou tisíc zahraničních firem už z Ruska odešla, další jsou „jednou nohou“ pryč. Více než čtvrtina ale stažení zatím neplánuje.
Počet zahraničních firem, které opouštějí Rusko, se postupně dál zvyšuje. Na konci května jich tento východní trh opustila už více než tisícovka, tedy více než polovina původního celkového počtu. Tvrdí to studie Kyjevské ekonomické školy, která pravidelně analyzuje dopady vládních i dobrovolných sankcí na byznys.
Celkem napočítali 2065 společností z ciziny, které v Rusku ještě na konci února provozovaly byznys. Kvůli sankcím, tlaku zákazníků či dobrovolně, na protest proti ruské agresi, jich za sto dní války opustilo ruský trh 1037. Pro lepší představu, o jak velký byznys přicházejí: celkem tyto společnosti loni v Rusku utržily na 32,5 miliardy dolarů a jejich kapitál činil 19,9 miliardy.
Ruské válečné zločiny ale ani během tří měsíců nezanedbatelnou část firem od obchodování na Východě neodradily. Celkem 438 podniků alespoň částečně byznys omezilo. Dalších 590 (tedy zhruba 29 procent z celkového počtu) ale pokračuje v byznysu beze změn a ani neplánuje se v blízké době z Ruska stáhnout.
Ekonomové z Kyjeva analyzují působení západních firem v Rusku podle jednotlivých oborů podnikání a zemí původu. Nejpřísněji se podle nich k ruské agresi postavily společnosti ze Spojených států, Kanady a některých evropských zemí – především Polska, Irska nebo Británie.
Třeba podíl firem z Německa či Francie, které natvrdo zavřely své ruské pobočky, je jen asi třetinový. Vůbec nejvstřícnější jsou k Moskvě z evropských zemí Řecko, ze zbytku světa Čína, Indie nebo Jižní Korea.
Co se oborů týče, největší exodus nastal v případě společností z oblasti informačních technologií, práva nebo sportu. Zůstává naopak více než polovina průmyslových a farmaceutických firem či výrobců nápojů a potravin.
