Nechybělo obvyklé vydírání komunistů, nakonec se ale tento týden neformální koalici ANO, SPD právě s KSČM a s nedocenitelnou pomocí jedinců z ČSSD a Trikolóry podařilo protlačit Poslaneckou sněmovnou nový stavební zákon. Ministryni Kláru Dostálovou v její snaze nezviklal ani jednomyslný odpor Senátu, který její legislativu shodil ze stolu na začátku července.
Ministryně pro místní rozvoj si tak může odškrtnout splnění nejdůležitějšího úkolu, který dostala od premiéra Andreje Babiše. Zároveň ale odráží kritiku opozice, zástupců obcí i úředníků. Ta se týká především jedné části zákona: plánu na reformu stavebních úřadů a jejich převedení pod křídla státu.
Místo dnešních zhruba 1,3 tisíce různých typů stavebních úřadů (z nich asi 700 funguje v obcích v rámci přenesené působnosti státní správy) má vzniknout Nejvyšší stavební úřad se 14 krajskými podřízenými pobočkami. Ty mají řešit všechna stavební řízení v první instanci.
Co to bude znamenat pro 13,5 tisíce lidí, kteří dnes na stavebních úřadech pracují? Budou mít na výběr v podstatě ze tří možností – buď přejdou do státní služby, dají výpověď, anebo se pro ně najde jiné místo v rámci radnice, kde nyní pracují.
Ministryně pro místní rozvoj tvrdí, že díky změnám dojde k profesionalizaci a zlepšení fungování stavebních úřadů. Kritici z opozice či Svazu měst a obcí naopak namítají, že budou chybět lidé.
Podle průzkumů případně plánují do služebního poměru přejít jen dva z pěti dnešních zaměstnanců stavebních úřadů. Při současném nedostatku zájemců o práci napříč všemi obory prý bude i přes nižší plánovaný celkový počet zaměstnanců v novém systému problém sehnat kvalifikované lidi. V důsledku tak nová struktura stavebních úřadů nejenže nemusí řízení zrychlit na slibovaný rok, ale naopak může situaci ještě zhoršit kvůli personálnímu nedostatku.
Spor vede Dostálová se starosty také ohledně argumentu, že zestátnění stavebních úřadů odpolitizuje stavební řízení. Podle ministryně dnes pracovníci stavebních úřadů často podléhají politickým tlakům starostů, kteří kromě dodržení zákona hledí také na politické hledisko – třeba popularitu nové výstavby v obci mezi potenciálními voliči.
Obce nicméně tvrdí, že podobné tlaky v praxi téměř neexistují. Ostatně v drtivé většině obcí neprobíhá velká developerská výstavba. Opatření je tak podle některých starostů šito na míru především hlavnímu městu, kde developeři na politické tlaky skutečně mohou narážet – důkazů „vzdoru“ některých městských částí vůči nové výstavbě je z minulosti dostatek. Doplatí na to ale obce, které podobné problémy neřešily. A to tím, že prakticky ztratí vliv na to, co se na jejich území bude stavět.
Stavební superúřad kritizuje také opozice, která slibuje tento záměr v zákoně po případném volebním úspěchu na podzim zrušit.
Developeři, kteří většinou nový zákon opatrně vítají a slibují si od něj zrychlení stavebního řízení, se tak zatím nemohou příliš radovat. Pokud Andrej Babiš neobhájí volební vítězství a nebude mít ve sněmovně většinu, ke vzniku Nejvyššího stavebního úřadu nakonec vůbec nemusí dojít.
