Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Nebývalý severský NATOkonsenzus

V souvislosti s finskou a švédskou přihláškou do NATO se hodně připomíná bezpečnostní rozměr. Méně se už píše o shodě, která v této věci panuje v obou dosud neutrálních zemích

Nebývalý severský NATOkonsenzus
O vstupu do NATO dnes ve Finsku pochybuje jen málokdo. Premiérka Sanna Marinová se může opřít o podporu veřejnosti i všech stran v široké vládní koalici. | Profimedia

Je v tom obrovský kus symboliky, že přihlášku svých zemí do Severoatlantické aliance podaly dvě ženy premiérky. Finka Sanna Marinová a Švédka Magdalena Anderssonová tím vstoupily do dějin. To, o čem muži v čele vlád obou zemí jen snili, a to ještě ne všichni, ženy velmi pravděpodobně přetaví v realitu.

Možná ještě větší symboliku obsahuje fakt, že do NATO přivádějí oba sousedy sociální demokraté: ve Finsku široká koalice vedená „socanskou“ premiérkou, ve Švédsku dokonce jednobarevný menšinový kabinet. Obě sesterské strany historicky vystupovaly proti členství svých zemí v obranném paktu. Viděly v něm nejen porušení tradiční neutrality v případě Švédska a výraz složitého postavení Finska coby země poražené ve druhé světové válce, nýbrž i projekci vlastní internacionalistické a pacifistické doktríny. A to na rozdíl od středopravicových, konkrétně hlavně konzervativních formací ve Finsku i Švédsku, které o vstupu do NATO hovořily a vnímaly jej jako potvrzení prozápadní a prokapitalistické orientace.

Jak dokládají mediální vystoupení, ani obě premiérky až do Putinova vpádu na Ukrajinu o vstupu do NATO neuvažovaly. Anderssonová jej dokonce odmítla pouhých několik týdnů po ruské invazi. Její váhání mělo vcelku jasné důvody. Agrese vůči Ukrajině sice posílila švédské zastánce členství, nicméně ještě v březnu jich byla jen těsná většina. Zlom nastal až v dubnu, kdy počet příznivců vzrostl na 57 procent.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit